Pokud jde o průkopníky práce s gramofony, jsou to hlavně muži, ale existuje i několik žen, které se odvážily narušit status quo a připojit svůj něžný dotek. Dýdžejky jsou většinou přehlíženy a někdy i slýchají, že v oboru pro ně není místo. Stejně ale pokračují, tvoří historii a střetnou se s kýmkoliv. V době, kdy jsou oslavy měsíce reggae v plném proudu, vám nabízíme Pět otázek s ženskou zástupkyní DJs, abyste viděli, jak se jim daří vyrovnávat herní pole, překonávat nesnáze a přispívat k boření bariér v reggae a dancehallu.
Nervózní, umělecky založená, přístupná novým názorům, rezervovaná. Tyto čtyři vlastnosti společně s jejím celkovým stylem odlišují DJ Anash od ostatních v oboru. Jako dítě začala psát hudbu a učit se hrát na nástroje, konkrétně na klávesy a postupně se její zájmy rozšířily do světa produkce. Vyrostla v Lacovii v St. Elizabeth a svoji výchovu popisuje jako „nenáročnou“. Velkou část dětství a dospívání strávila zpíváním v kostelním sboru a vystupováním na středoškolských pěveckých soutěžích. „Do hudby jsem se zamilovala v raném věku,“ říká DJ Anash pro Pět otázek.
Do Kingstonu se přestěhovala kvůli studiu na Edna Manley College of the Visual and Performing Arts a brzy zjistila, že její znalosti a rozsah hudebních žánrů ji předurčují k tomu, aby na žádost svých vrstevníků vybírala hudbu. To vyústilo v hraní na soukromých setkáních a nakonec stála za mixážním pultem se sluchátky kolem krku čím dál častěji. DJ Anash vypráví: „Začala jsem trochu hledat a zkoumat a čím víc jsem se tomu věnovala, tím víc mě to zajímalo. Pak se ze mě stala selektorka naší ložnice, ale využívala jsem ten čas a zkoušela tak tvrdě, protože jsem chtěla být připravená na svoje první živé vystoupení. Po dvou letech zkoušení jsem dostala první příležitost a tak začal můj dýdžejský sen.
DJ Anash, vlastním jménem Shoshana Brown, plynule přechází mezi svými oblíbenými žánry electronic dance music (EDM) a house music – přenáší posluchače přes různé vrstvy – k Afrohouse a old school a new-age reggae. Všechny tyto žánry pomohly dnes třicetileté dýdžejce udělat si jméno v místním hudebním okruhu.
„Při EDM mám pocit, jako by mě vzalo na cestu, zatímco Afrohouse jako kombinace bicích, basy a stupňování, to je napětí, které rozpohybuje dav. A samozřejmě miluju hudbu svého domova, reggae staré i nové, které jsem léta poslouchala. To je ta nejsladší věc. Prostě miluju dobrou hudbu, která mi přináší dobrý pocit,“ podělila se o svůj pohled.
DJ Anash je jednou z nejmladších a nejodvážnějších v oboru a snaží se spolupracovat s lidmi své generace, aby prolomila další bariéry. V Pěti otázkách tohoto týdne mluví o některých překážkách, kterým čelila, o tom, jak je porazila a co by chtěla ve městě najít při oslavách měsíce reggae.
- Kdo je tvá oblíbená ženská ikona reggae a/nebo diskžokejský vzor a proč?
Jedna z prvních žen, které jsem v hudbě objevila, byla Etana – rozhodně je moje oblíbená. V její hudbě mám ráda poselství, její hudba se mnou vždycky rezonuje. Nezapomínejme taky, že je to úžasná zpěvačka. Co se týká diskžokejů, jsou to většinou muži… inspirovali mě jihoafrický DJ Black Coffee a DJ Puffy z Barbadosu. Black Coffee dělá věci s nástroji a zvuky a cokoliv vyprodukuje, se vždycky dotkne mé duše. DJ Puffy je prostě skvělý ve svém řemesle a obdivuji jeho pracovní morálku a motivaci. Výhodou je, že pochází z Karibiku. Líbí se mi také Skrillex, Marshmello a Steve Aiko, což jsou světoví DJs a hudební producenti.
- S jakými překážkami jsi se jako dýdžejka potýkala nebo stále potýkáš?
V rané fázi mé kariéry jsem měla potíže získat práci, ale předpokládám, že to bylo proto, že mě nikdo neznal a navíc jsem žena. Je tady pár mužských kolegů, kteří se mě pokusili zastrašit, když přišel můj čas hrát, ale tyhle bariéry už byly prolomeny. A jsem tu, abych prolomila některé další, když se pouštím do světa EDM. Je to opravdu o tom razit si cestu dopředu, být sama sebou a nevzdávat se. Pokud si věříte, dostanete se tam, kam chcete.
- Co bys řekla svému šestnáctiletému já o tom, jaké to je zabývat se hudbou… co očekávat? Jaké obtíže čekat a jak je překonat?
„Hej, děvče, věř tomu, co je v tobě. Nikdy nesnižuj svoje sebevědomí, zvláště ne v tomto oboru. Nejdřív musíš vidět, co chceš, a vědět, že jsi skvělá. A také důvěřuj procesu a měj otevřenou mysl. Zjišťuj si věci sama, pátrej a ptej se, když něčemu nerozumíš.“
- Jakou vzpomínku z dětství by sis přála vrátit a zaznamenat na kameru?
To by byly chvíle s tátou – když jsme spolu v neděli vařili rice and peas. Zemřel více než před rokem a tehdy jsem si uvědomila, že nemáme moc společných fotek. Díky tomu jsem si uvědomila, jak důležité je zaznamenávat okamžiky se svými blízkými, protože to pomáhá, když vám chybí.
- Jakou jednu věc bys sis přála, aby se stala během oslav měsíce reggae?
Ráda bych viděla více živých vystoupení, kde by byla spolupráce mezi DJs, umělci a živými kapelami pro komplexní vystoupení na jednom pódiu. Během tohoto měsíce se také zdokonaluji ve svých vlastních dovednostech, abych mohla lidem poskytnout jedinečný zážitek, když si mě přijdou poslechnout. Takže na akcích pozoruji ostatní a hledám způsob, jak vylepšit svoje remixy a techniku scratchování.
