TVŮJ PRŮVODCE SVĚTEM REGGAE A SKA OD ROKU 2000

Jiří Šimsa – první československý reggae selector

Letos uběhne 31 let od chvíle, kdy se, konkrétně 3. prosince 1987, v pražském klubu Dobeška konala první česká (a československá) reggae diskotéka. Historicky prvním tuzemským „reggae diskžokejem“, dnes bychom řekli selectorem, byl Jiří Šimsa. Kromě toho později působil jako perkusista a zpěvák v kapelách Švihadlo (1988-1992) a Babalet (1989-1994). Dnes je jednatelem Spolku milců čaje, s.r.o. (učitě už jste se někdy setkali s názvem Dobrá čajovna)
Jiří Šimsa

Na Jamajce stály sound systémy u zrodu celé reggae kultury. V Čechách nemělo pouštění reggae desek tak osudový dopad, ale uchytilo se a provází nás dodnes. V osmdesátých letech, v časech před Šimsou, reggae občas někdo zahrál spíše v poslechových než tanečních pořadech. Jak to tehdy bylo jeho vlastními slovy?

Pepa Vlček, základ všeho

Tu první jiskru u mě určitě zažehnul Pepa Vlček. Základ všeho. On měl takový pořady, myslím, že i na Chmelnici, takový poslechový diskotéky. Ono to nebylo zaměřený na určitej žánr, ale na různou hudbu. A když jsem slyšel o hudbě, která přicházela z Afriky, a o reggae a ska, bylo to, jako by mě pokropili živou vodou. No, a já jsem se vždycky snažil o zprostředkování krásnejch zážitků a pokaždý, když jsem si něco strašně moc užil, tak jsem se snažil to předat i dalším lidem. Takže když jsem slyšel toho Vlčka a další lidi, který měli přístup k muzice, jejíž zdroje tady byly v 80. letech velice omezený, a podařilo se mi vycestovat, nakoupil jsem desky za všechny peníze, který jsem měl. A přemýšlel jsem o tom, že sice to, co dělá Vlček, je hezký, ale proč u toho sedět, když to je hudba k tanci?

Dobeška, Sklep a přehrávky

Takže jsem dokonce požádal o přehrávky. Dokonce jsem se stal členem divadla Sklep, který mě zastřešilo, a na Dobešce jsem dělal přehrávky. Přišel tam nějakej místní inspektor a já jsem tam musel postavit diskotéku, aparaturu, gramce a musel jsem mu napsat scénář. Já chtěl ty svoje pořady dělat tak, abych je poučil a zároveň, aby neseděli. Aby si u toho zatrsali. To průvodní slovo ale obsahovalo informace, odkud je ta hudba, jaké poselství v sobě nese a tak dál. Takže do toho scénáře pro toho inspektora jsem nepsal nic o revolučních myšlenkách v reggae, ale snažil jsem se, aby to bylo zábavný. A ten inspektor mi nakonec vytknul, že je tam málo český tvorby. Ale prošel jsem.

Palmy, banány, Sklepáci a tančící černoch

A tak se dostávám k tomu hlavnímu bodu a tím byla první reggae diskotéka, kterou jsem udělal na Dobešce. To bylo v prosinci 1987. Dokonce se tam krátce před svou tragickou smrtí přišel podívat Ali Drvota a hodně se tam bavil. My jsme s Lubošem Rychvalským, se kterým jsme tenkrát hodně věcí dělali spolu, vypůjčili na Barrandově rekvizity, na Dobešce jsme rozvěsili sítě, udělali jsme to tam tak trošku africký – palmy, banány a ananasy z umělý hmoty a tak dále a já měl na pódiu půjčený nějaký perkuse a měl jsem domluveno s duem Dan Nekonečný a Otokárem Schmidtem, že tam budou tančit. Takže to celý mělo takovouhle dramaturgii. Taky tam měl nějakej text přečíst Tomáš Hanák, ale ten se z toho nějak vykroutil. Samozřejmě tam přišli Sklepáci, všem se to hrozně líbilo. A v předsálí běželo VHS video s koncertem Boba Marleyho.

Pro lidi to bylo jako zjevení. Nic podobnýho v životě neviděli. Dokonce tam přišel nějakej první černoch, kterej tady studoval, a já ho hned vytáhl na pódium a musel tančit, aby lidi viděli, jak tančí černoch.

Švihadlo na festivalu Bob Marley Forever v září 1991
Dobeška. Švihadlo a parníky

V téhle podobě to ale byla hodně nákladná záležitost a já to chtěl celý dělat ne tak honosný a přesunul jsem se na Spořilov, kde to pak nějakou dobu vydrželo. A začal jsem tam zvát kapely, který na závěr toho pořadu vystupovaly. Takže tam například hrálo Švihadlo. A pak jsem dělal tyhle pořady taky na parníku. Od Palackýho mostu jezdily parníky a to byla paráda. Když se loď rozhoupla, vypínali elektriku, aby se něco nestalo, kdyby se ten parník rozlomil. Ony byly ty kocábky už docela chatrný.

Ty pořady měly sloužit k tanci, ale i k ponaučení. Šlo o to, že v tom průvodním slovu se lidi měli o hudbě dozvědět nejenom, z jaký je země, ale i jakej je tam politickej systém, nebo třeba že ten muzikant seděl za svý politický názory. Aby se lidi dozvěděli, že ta hudba obsahuje i nějaký revoluční poselství, že to není například jenom blues.

   

Reggae, Charta a cesta evoluce

Já jsem se kromě toho věnoval aktivitám kolem Charty 77 a reggae jsem chápal jako prostředek, jak ventilovat svoje občanský postoje. Já jsem nedostal do vínku dostatek talentu, ale snažil jsem se podle svých možností psát texty o svědomí a tak a taky jsem je zpíval. Takže za „rastafariána“ jsem se nikdy nepovažoval, ale co se té „ideologie“ týče, tak to jsem měl ve Švihadle na starosti já.

Takže já jsem v hudbě viděl ohromnou příležitost, jak sdělovat svoje myšlenky. Já sám jsem se vlastně za nějakýho revolucionáře moc nepovažoval. Spíš za takovýho „evolucionáře“. To je vlastně definice toho, o co se snažím dodnes. Já se snažím věci začínat, podněcovat, aby se něco dělo. Ale nejsem schopen jít do ulic a rozbíjet někde výlohy jako revolucionář. Podporovat vývoj, tu evoluci, ale ne skokově, tak to si myslím, že byla vždycky moje parketa. A proto jsem se také začal zabývat reggae.

Zdroj Autor: Saša Neuman
Převzato z Headliner.cz
Mohlo by tě zajímat
Komentáře
Loading...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte. Souhlasím Více informací

where to buy viagra buy generic 100mg viagra online
buy amoxicillin online can you buy amoxicillin over the counter
buy ivermectin online buy ivermectin for humans
viagra before and after photos how long does viagra last
buy viagra online where can i buy viagra
X
X