fbpx

Vítězslav Rosík

Stát si vzpomněl na českého pilota, který budoval letectvo habešského císaře

V návaznosti na článek Colonel Toby, jeden z Čechů na císařském dvoře Jaha Rastafari, představujeme dalšího Čecha, který působil ve službách jeho císařského veličenstva:

Vítězslav Rosík bojoval v řadách Royal Air Force proti Hitlerovi, po komunistickém převratu v roce 1948 musel z Československa prchnout znovu. Usadil se v Etiopii, kde také před více než šedesáti lety zemřel. Jeho rozpadající se hrob se nyní z rozhodnutí české vlády dočká opravy.
Vítězslav Rosík (1895 - 1955) v uniformě Royal Air Force
Vítězslav Rosík (1895 – 1955) v uniformě Royal Air Force

Na severním okraji Addis Abeby se rozkládá rozlehlý hřbitov, kde Etiopané už více než sto let pohřbívají „ferendží“ – tedy cizince. Najdete zde Němce, Armény, Řeky, Švédy i Židy. Leží tu stovky italských vojáků, kteří padli po Mussoliniho vpádu do Habeše, i stovky Britů, kteří Italy o pár let později z hrdé východoafrické země vyháněli.

Jeden z náhrobků nese nápis v češtině: „Vaše zásluhy za vlast nikdy nezapomeneme. Budiž Vám země exilu lehká.“ Je omšelý a zanedbaný, základní kameny hrobu se rozestupují. Skrývá ostatky plukovníka Vítězslava Rosíka, jednoho z nejvýznamnějších představitelů československého vojenského letectva, jehož pozoruhodná životní pouť se uzavřela před 62 lety.

Odchod do Británie

Rosík se narodil v roce 1895 v Bzové na Zlínsku do rodiny řídícího učitele. Nastoupil na průmyslovku v Brně, studia však přerušila první světová válka, kterou strávil v rakouské uniformě na ruské a italské frontě. Po návratu z italského zajetí se dal do služeb armády mladého Československa. Absolvoval leteckou školu v Chebu a v Prostějově, poté Vysokou válečnou školu v Praze a ve věku jednatřiceti let byl jmenován polním pilotem-letcem v hodnosti štábního kapitána.

Fotogalerie

Hrob Vítězslava Rosíka v Addis Abebě
Hrob Vítězslava Rosíka v Addis Abebě
Vítězslav Rosík (1895 - 1955) v uniformě Royal Air Force
Odhalení pamětní desky Vítězslava Rosíka na jeho rodném domě v Bzové u Bojkovic

 

 


Prošel řadou velitelských funkcí, tři roky pobýval v Itálii ve funkci vojenského přidělence při československé ambasádě v Římě. Po návratu do vlasti přednášel taktiku letectví a působil u generálního štábu jako přednosta operačního oddělení Hlavního velení letectva.

Půl roku po obsazení českých zemí Hitlerem odešel do Francie a vstoupil do československé zahraniční armády. Jenže hrdá Francie v létě 1940 k překvapení celého světa pod náporem německého blitzkriegu zkolabovala a Rosík stejně jako exilová vláda a stovky dalších Čechoslováků odešel do Británie.

Po příjezdu na ostrovy byl zařazen do Royal Air Force a stal se velitelem československé letecké jednotky v Gloucesteru, později byl jmenován velitelem doplňovacího střediska v Cosfordu. Většinu války sloužil na exilovém ministerstvu obrany. Po konci války se vrátil do osvobozené vlasti a jeho kariéra v armádě se dál slibně rozvíjela: působil například jako velitel vojenské mise u americké okupační armády ve Frankfurtu.

Na dvoře krále králů

Vše změnil únor 1948. Rosík byl jako účastník západního odboje „odejit” z armády a přeložen do výslužby. Na konci roku podruhé v životě emigroval. Přes Rakousko a Francii zamířil opět do Británie. Rosík tam ale brzy zjistil, že zaměstnání odpovídající jeho zkušenostem jen tak nesežene. Británie byla po válce plná vysloužilých pilotů a práce pro ně bylo málo.

V tu chvíli jako na zavolanou přišla nabídka od dobrého kamaráda Bohuslava Tobyšky, bývalého pilota československé 311. bombardovací perutě RAF. Zkušený pilot přezdívaný Colonel Toby mu nabídl, aby s ním odešel do Etiopie, kde měl na pozvání císaře Haile Selassieho I. vybudovat civilní a vojenské letectvo. Rosík na exotickou nabídku kývl a dalších pět let pracoval ve službách habešského císaře.

Tobyška později vzpomínal, že Haile Selassie I. měl k Československu srdečný vztah. „Vděčil dr. Benešovi za to, že se zastal jeho země ve Společnosti národů a že Československo jako jedna z mála zemí dodrželo sankce vůči fašistické Itálii. Prohlásil, že udělá vše pro to, aby se nám v Etiopii líbilo,“ cituje zkušeného letce Čestmír Sládek v knize Colonel Toby: Na dvoře krále králů.

Nesplňuje definici válečného hrobu

Vítězslav Rosík v roce 1955 v Etiopii podlehl rakovině. Krajané ho pochovali na hřbitově na předměstí Addis Abeby. Postupem času se na jeho osud zapomnělo – možná i proto, že se nikdy neoženil a nezanechal po sobě žádné potomky.

Teprve před pár lety jeho hrob objevil vojenský přidělenec při české ambasádě v Etiopii Zdeněk Carda. V roce 2015 si tak 60. výročí Rosíkova úmrtí připomněli český a slovenský velvyslanec v Addis Abebě. Ten samý rok mu byla na rodném domě v Bzové u Bojkovic odhalena pamětní deska.

Rosíkův zanedbaný hrob v Etiopii se nyní dočkal rekonstrukce. Česká vláda k tomuto účelu v pondělí  11. září 2017 vyčlenila 50 000 korun. Hledání prostředků zkomplikoval fakt, že Rosík nezemřel v boji, takže místo jeho posledního odpočinku nenaplňuje definici válečného hrobu, jejichž opravy hradí ministerstvo obrany. Žádost o finance tak musela jít přes Černínský palác až na vládu, etiopské straně byla předána formou daru.

Zdroj autor: Adam Hájek autor: Jan Nevyhoštěný
Převzato z iDnes.cz
Mohlo by tě zajímat
Komentáře
Loading...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte. Souhlasím Více informací

X
X