fbpx

Etana

Poděl se o úsměv

Přizpůsobiví, otevření, inteligentní, odvážní, komunikativní, kreativní – o znamení Blíženců se říká, že má hodně vlastností, které dobrý bavič a umělec potřebuje. Takové dispozice data narození jsou v osobě Shauny McKenzie, kterou známe pod uměleckým jménem Etana, spojené s ohromným talentem. Etana vytvořila alba jako The Strong One (2008), Free Expressions (2011), Better Tomorrow (2013) a I Rise (2014) a právem získala nominaci na Grammy za Reggae Forever v roce 2018 – první nominaci pro ženu v žánru reggae za posledních 20 let!

Etana teď pokračuje na své cestě s albem Gemini, které opět ukazuje záplavu jejího úžasného já. Reggaeville se s ní spojilo, aby zjistilo víc o jejích unikátních outfitech, jejím názoru na působivé vystupování reggae umělkyň a samozřejmě o procesu tvorby nového alba Gemini.

Zdravím! Jsi právě teď na Jamajce?

Ne, jsem na Floridě, dokud se znovu neotevřou hranice… mají teď aplikační systém a když přijedeš na Jamajku, musíš do karantény a to já nechci. Moje máma žije tady na Floridě, takže jsem v pohodě.

To ráda slyším. Předtím než začneme mluvit o tvém nadcházejícím albu, pojďme se podívat trochu nazpátek. Loni touhle dobou jsi vystupovala v Keni. Jaké to bylo?

Jo, to bylo úžasný! Když jsem přijela do Keni, řekli mi, že show je vyprodaná. Další den mi řekli, že prodali ještě víc vstupenek. Čekali 5 000 lidí, ale už měli prodáno 6 000 lístků. Ta show… lidi zpívali společně se mnou každou písničku – úplně všechny, hlavně ty o lásce! Bylo to úžasné, hodně hlasité, v některých chvílích jsem sama sebe ani neslyšela. Nechala jsem je prostě zpívat. Neslyšela jsem pódium, vůbec nic, byli hlasitější než kapela!

Podle toho, co říkáš, a podle komentářů na tvém Instagramu to vypadá, že tam máš hodně fanoušků.

Opravdu hodně! Vážím si toho a mám je moc ráda, je to úplně bláznivé. Ale to je ten důvod, proč to miluju. Láska, kterou dávají a vášeň, kterou mají pro reggae, je úplně neuvěřitelná.

To je pravda. Bylas i v jiných afrických zemích?

Byla jsem v Gambii, Ghaně a v Jihoafrické republice… jsou to krásná místa!

A mělas příležitost se podívat trochu po okolí mimo vystoupení?

V Jihoafrické republice jsem byla týden a půl, takže jsem se mohla projít k přístavu a koupit si tam čerstvé ryby a taky jsme šli na pláž a do Kapského města… dělali jsme spoustu věcí!

Když jsem si prohlížela tvoje fotky, uvědomila jsem si, že hodně tvých kostýmů je inspirováno africkými materiály a látkami. S kým na těch jedinečných outfitech spolupracuješ?

Většinou když vidím nějaký potisk, který se mi líbí, prostě ho koupím. Myslím ty, které mě opravdu zaujmou. A potom mě buď napadne, co bych si z toho chtěla nechat ušít, nebo mi pošlou kresbu a já to schválím nebo upravím a pošlu zpátky. Potom to dostanu hotové tak, jak jsem chtěla.

Máš nějaké designéry, se kterými spolupracuješ trvale?

Ano, ráda pracuji s lidmi, se kterými se znám už léta. Pracuju dlouho s Melissou Dunkley, nikdy jsme nepřerušily kontakt. Ona se odstěhovala z Jamajky na Floridu, takže k ní prostě jen zajedu nebo jí zavolám, protože má moje míry a ona mi pak pošle návrh kamkoliv e-mailem. Je jedno, jestli jsem zrovna v Anglii, na Jamajce nebo na Floridě.

Takže ona šila i šaty, které jsi měla minulý rok na předávání Grammy?

Jasně, že jo! (směje se)

Hodně jsem o tom četla. Když mluvíme o… byla jsi nominovaná na Grammy jako první žena po více než 20 letech za album Reggae Forever. Letos vyhrála Koffee. Vypadá to, že ženy teď mají v reggae dost pozornosti – umělkyně jako ty nebo Jah9, ale taky hodně mladých zpěvaček jako Lila Iké, Kelissa, Jaz Elise, Naomi Cowan… proč myslíš, že se to teď děje?

Já vážně nevím, čím to je. Myslím, že ty před námi prostě dělaly, co dělaly a já jsem se ve své době taky snažila. Pokračovala jsem dál, jak jen jsem mohla a to nechalo otevřené dveře dalším holkám, takže… já bych to připisovala ženám, které tu byly přede mnou!

Jako žena jsem za ten vývoj opravdu ráda a doufám, že bude pokračovat! A teď k tvému albu Gemini. Ten titul mě zaujal, protože jsem sama Blíženec, takže se nejdřív musím zeptat, proč sis ho vybrala.

No, narodila jsem se 22. května, takže jsem Blíženec. A pak, na Blížencích je toho tolik – jsou spontánní, kreativní, jsou schopní se snadno přizpůsobit a vyjít s kýmkoliv…  A hudba, hudba je taky taková, dostane se do srdce lidí v mnoha různých zemích s mnoha různými jazyky, přináší štěstí a není stejná, i když zároveň stejná je. Hudba přináší různé nálady, ale pořád je to hudba, víš, takže… má to hodně společného s hudbou, životem a s lidmi.

Kdy ten tvůrčí proces s Gemini začal?

Začala jsem vloni někdy v říjnu a v únoru jsem projekt dokončila.

Páni, to teda bylo rychlý! Všechny písničky jsi psala od začátku, nebo jsi už měla něco připraveného?

Ne, všechny jsou úplně nové! Nevybrala jsem nic z toho, co jsem už dělala, všechno bylo vytvořené v tom období, jak jsem řekla.

S kterými producenty jsi pracovala?

TJ Productions, Barbwiya Productions, Freemind Music… moje vlastní značka, Cashflow Records a Young Veteran.

Kterou písničku jsi měla hotovou jako první?

Jako první jsem napsala 100 On The Highway a nakonec je to i první track na albu!

Poselství té písničky znamená: nech všechny trable za sebou, dívej se dopředu?

Přesně tak. Znamená to, že nezáleží na tom, jaká negativní energie přichází s různými lidmi nebo v různých situacích, já to všechno prostě nechávám za sebou a jdu dopředu, rychle dopředu.

Předtím než budeme mluvit detailněji o dalších písničkách – překvapilo mě, že pracuješ s mnoha různými styly, různými náladami. Byl to přirozený proces?

Ano, byl, protože já jsem taková. Nepřemýšlím jen jedním směrem a nemyslím si, že by moje hudba měla mít jen určitý zvuk. Myslím, že jsem hodně kreativní a moje kreativita nemá hranice a to jsem se snažila co nejlépe na tom albu ukázat. Hudba nemá žádné limity a tvořivost taky ne a speciálně pokud to vložíte do Blížence, který je taky spontánní, tak je to všechno kombinované dohromady.

Řekni nám něco o svých hostech na desce. Jak jsi vybírala ty, které můžeme slyšet v písničkách jako Jamaica, Secret Lovers nebo Tight Space?

Znám dobře zvuk, který používá Wiya. Vím, že umí zpívat, zpíval se C-Sharp Bandem, takže jsem ho použila jako doprovodný vokál na 100 On A Highway a taky v Secret Lovers, kterou jsme dělali společně. Víš, kvůli pandemii COVID-19 jsem nemohla udělat spoustu věcí, které jsem chtěla. Vím, že lidi, se kterými pracuju, jsou velmi talentovaní, jako třeba vokalista, který zároveň píše a zpívá – jmenuje se Klyve. Takže jsem pracovala s lidmi, kteří jsou dost talentovaní na to, aby tu práci zvládli. Dokonce i s mladými umělci jako je Yahsha, taky velmi nadaný… vlastně jsme nějak dali dohromady všechny ty nadané lidi, kteří jsou většinou Blíženci (směje se) a dokončili jsme ten projekt!

Můžeš Yahshu představit blíž? To jméno zatím neznám.

Yahsha je umělec z Jamajky. V několika písničkách na novém albu jsme partneři a taky je součástí Freemind Music, která ho manažersky zastupuje, takže je to jako rodinná spolupráce! Můžeš se těšit na jeho další novinky.

A proč sis pro písničku Jamaica vybrala jména jako Bugle a No Maddz?

Bugle – miluju jeho ducha. Je skromný ale talentovaný, bere vážně muziku i život a jak už jsem říkala, nepracuju jen s lidmi, kteří mají talent, ale musejí být propojeni i duchovně a on je jedním z nich, takže jsem mu musela zavolat. A udělal to fantasticky! Pracovat s The No-Maddz mě taky bavilo. Jsou skvělí, můžou působit komicky, ale některé jejich texty jsou fakt vážné! Tak jsem si myslela, že by se na tuhle desku taky dobře hodili.

Co tě motivovalo k napsání písně Jamaica? Je to jeden z nejzávažnějších songů, mám na mysli – samozřejmě, písničky o lásce jsou svým způsobem taky závažné – ale tahle je velmi…

Velmi vážná, přesně tak! (směje se) No, už je to dávno, co jsem se nějakým takovým tématem zabývala a opravdu si myslím, že se mezi minulým a letošním rokem stala spousta věcí. Co mě na honbě za senzacemi nejvíc překvapuje, je právě to, jak se tolik věcí může na Jamajce a kolem ní dít a pořád o tom mluvíme, ale nikdy se s tím nic nestane a prostě to pokračuje dál. Když o tom mluvíte, narazíte na spoustu různých názorů a tak mě napadlo, že nejlepší bude z toho udělat písničku. Tak s tím lidi můžou souhlasit nebo nesouhlasit a já prostě zpívám a nikdo se s nikým nehádá a nebojuje, ale pravda je tu s námi a je vyřčena tak, že nepůsobí žádné války mezi lidmi, víš?

Správně. Další písnička – Party & Smoke – to zní jako kritika večírkové kultury…

Na párty není nic špatného a na kouření taky ne, ale někteří lidi to berou, jako by to byl celý život… celá kariéra, něco, co se děje každý den. A já říkám (zpívá): „Nuff a dem wanna party and smoke, a jacket and tie see them as joke as the cups go up dem a tear dem down“ jako třeba v Americe nebo jakékoliv jiné zemi když hledají někoho, kdo je na jejich seznamu zločinců, tak první co udělají, je, že jdou do klubu nebo na párty, protože vědí, že to je místo, kam tihle lidi nejčastěji půjdou, protože se chtějí předvádět a rozlévat šampaňské nebo dělat jiné věci, kterými na sebe upozorní. Protože chtějí být vidět. Ale nakonec, když se život změní a je těžší, nemůžou obviňovat všechny ostatní, musí si uvědomit, jaká rozhodnutí udělali a uvědomit si, že jejich život mohl být lepší, kdyby se rozhodovali líp. Napsala jsem tu písničku, abych přiměla lidi se zamyslet nad tím, jak společnost vnímá lidi s černou a hnědou pletí a co od nich očekává a podle mě je čas změnit ten narativ svými činy. Je to mnohem hlubší než to, co slyšíš… Zní to jako by to bylo o párty a kouření, to je zábavný, ale když posloucháš pořádně, uslyšíš… „ and the time will come when things won’t be he same, everything will change, swinging your gold chain.“ Víš, dokonce v té části, kde říkám… „ A serious time, it’s sour than lime, black on black, why the numbers so high, gold still shine in a free food line ahah“ je to jako že máš málo, malé množství, ale místo abys investoval, aby byl tvůj život lepší, koupíš si radši… gril nebo další špatný boty nebo… víš, to jsou věci, o kterých mluvím, protože hodně lidí nakonec ještě pořád stojí ve frontě před potravinovou bankou. Je v tom hodně k přemýšlení.

Myslím, že současná doba přináší speciální možnost, protože se nekonají žádné párty, nic člověka nerozptyluje, a tak je v podstatě nucen zůstat doma a pracovat s tím, co má. Takže pro někoho to může být šance… číst knížky nebo se soustředit na věci, které ho v životě někam posunou.

Přesně! Ale víš, když jsem tu písničku psala, Covid ještě nebyl, takže je docela komické, jak se věci realizují, když je dáš na papír, je to fakt divný (směje se).

Hodně ostatních písniček mluví o lásce v různých odstínech, takže bys možná mohla představit jednu nebo dvě, které máš obzvlášť ráda?

Mám ráda Love, protože mám pocit, že kvůli sociálním sítím spousta lidí zapomněla, co znamená soucit nebo mít s někým vztah a být skutečně zamilovaný. Myslím, že přišel čas, kdy hodně lidí zapomnělo, jak milovat. Takže jen přejedou na displeji doleva nebo doprava a zapomínají na lásku a opravdové spojení a to je něco, co se mi nesmí nikdy stát, takže se snažím si udržet to, jaká má láska být.

V té písničce mluvíš s milencem nebo mluvíš k samotné lásce?

Je to dopis, je to o psaní dopisu lásce. Jako by říkala „Lásko, nenech mě zapomenout.“ Mluvím k lásce samotné. Taky Anything For You… ta je úplně jiná. Je to zábava a myslím, že v ní lidé najdou spoustu radosti, donutí je tančit a hýbat se, vezme je na místo, kde se budou cítit šťastní.

Tight Space má taky hravý, rychlý charakter a jako host je tady Kabaka Pyramid. Proč sis vybrala právě jeho?

Myslela jsem, že se tam hodí. Mluvili jsme párkrát o tom, že bychom mohli spolupracovat nebo dokonce jenom jít ven nebo cokoliv, ale zatím jsme na to neměli čas. Říkala jsem si, že s jeho barvou hlasu a charakterem toho songu by byl prostě dokonalý. Tak jsem mu to poslala a on to měl za den hotové.

Moje oblíbené jsou Bubble a Truly. Videoklip k Truly byl natočený v bludišti – kde to bylo?

Na Jamajce! Natáčelo se to v Hope Gardens. Jednou se tam musíš podívat. Bylo to v Chinese Garden, tam mají bludiště. Je to součást toho parku. Bylo to… nejdřív mi ukázali obrázky a mluvili o tom, že bychom udělali video, tak jsem se zeptala „Můžete najít strom s těmi žlutými květy?“ A když jsem tam přišla, opravdu tam ten strom se žlutými květy byl, bylo to krásné! A celý den pršelo, tak jsem si říkala, že tón a vibrace pro to video jsou zkrátka vybrané deštěm, bylo to opravdu hezké.

Později v tom klipu vidíš živou kapelu, kdo to byl?

Jmenují se Tower Band a jsou taky produkční skupina, která natáčí videa, patří k nim ještě další jeden nebo dva lidi a to jsou ti, kteří ten klip natáčeli.

Poslední otázka: O čem je Talk About It?

Talk About It je pro ty, kteří třeba z nějakého důvodu trpí depresí nebo ty, kteří chtějí přehlušit bolest, kterou cítí, jinou bolestí nebo chtějí schovat bolest, kterou uvnitř cítí. V podstatě říká: mluv o tom a vyjádři to, místo abys to držel uvnitř nebo nechal na svém zápěstí další stopy. Protože většina věcí, kterými v životě procházíme, a některé z nich můžou být těžké do té míry, že se cítíme jako „You know what, I’m just gonna take my life it’s just not worth it to live it through.“… ale všechno je jen zkouška a každá zkouška, kterou zvládneme, a každá překážka, kterou přeskočíme, nás přivede mnohem blíž k tomu, aby se z nás staly silné a lepší osobnosti a dokonce i když nás svět dostane do kolen, život je tu pořád proto, abychom ho žili. Musíme se vždycky buď vybrečet, nebo s tím bojovat, zaspat to, udělat cokoliv, ale nakonec vždycky musíme vstát a jít dál, protože to stojí zato se nakonec ohlédnout a říct si „Tohle se mi stalo, ale podívej, kde jsem teď“.  A o tom to je.

Díky za to přiblížení, je to velmi hluboké. Určitě se těšíš, až deska vyjde!

Jsem nadšená! Nemůžu se dočkat. Jako umělec se tak cítíš s každým projektem, jakmile ho zveřejníš, automaticky chceš vědět, který track se nejvíc líbí všem ostatním.¨
poznámka redakce: Album Geminy vyšlo 19. června 2020.

Na co se budeš soustředit v příštích týdnech?

Budu prostě propagovat novou desku, užiju si narozeniny a budu pokračovat v psaní a nahrávání jako dosud. Po tomhle albu chci vydat další – práce pokračuje.

Doufejme, že tě brzy uvidíme na turné, až tohle všechno skončí.

Ano! Právě teď jsem měla být v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku, všude možně… ale to je v pohodě. Nevím, jak zase budeme začínat, možná budeme muset začít na menších místech nebo něco. Doufám, že se brzy najde lék.

Chceš se podělit ještě o nějaká závěrečná slova?

Chci jen všem na světě říct, že jsou teď těžké časy pro nás všechny, ale kdekoliv najdete klid a cokoliv můžete udělat, abyste našli klid uvnitř sebe a sílu, když ji potřebujete… teď je ten správný čas. Podělte se o úsměv, když to jde, mějte víc soucitu a podělte se o svou lásku. Starejte se jeden o druhého, jak jen můžete, dokonce i když si myslíte, že to není opravdové nebo dokonce i když si myslíte, že tady žádný skutečný virus není. Cokoliv si o tom myslíte, tak nejlepší, co můžete udělat, je snažit se být co nejvíc v bezpečí, protože opravdu nevíme, co to je, ani odborníci o tom neví všechno. Takže nejlepší je držet se v bezpečí a starat se o všechny, jak nejlíp to jde. A mějte rádi sami sebe.

A buďte malí Blíženci!

Ano, buďte spontánní, buďte šťastní! (směje se)

Zdroj autorka: Gardy Stein přeložila: Blanka editor: Vincent
Převzato z Festiville 2020
Mohlo by tě zajímat
Komentáře
Loading...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte. Souhlasím Více informací

X
X