Colonel Toby, jeden z Čechů na císařském dvoře Jaha Rastafari

Čeští rastafariáni jsou občas vysmíváni za to, že se snaží uměle naroubovat do našeho prostředí, cosi, co nemá s naší zemí nic společného. Jenže Češi mají k Etiopii i k samotnému císaři Haile Selasie I. docela hodně blízko. Zatímco Jamajku navštívil Jah Rastafari pouze jednou, a to až v roce 1966. V tehdejším Československu byl dvakrát, poprvé na konci 30. let (viz třeba román Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále) a podruhé v roce 1959. Na jeho dvoře, resp. v jeho blízkosti, se pohybovalo docela dost Čechů. Kromě obecně známé rodiny barona Hildpranta z Blatné, to byl i letecký odborník Bohuslav Tobyška, o kterém bude dnešní přednáška  😉

Před 70 lety se KSČ pokusila zadrátovat kromě hranic i celé nebe. Prozápadně orientované letecké odborníky přeřadila na manuální práci, případně je mučila nebo jinak týrala. Přečtěte si o osudu „prašivé ovce“ Bohuslava Tobyšky, který musel utéct za hranice, aby přežil a mohl své zkušenosti uplatnit jinde.

Akční výbor Národní fronty při ČSA, revoluční výkonná moc, vystoupil již dva dny po komunistickém puči 27. února 1948 s prohlášením, který pro začátek obsahoval opravdový revoluční pelmel:

1. Aby ČSA byly urychleně znárodněny, neboť tj. předpokladem pružnějšího a samostatnějšího obchodního rozhodování.
2. Žádáme kategoricky, aby okamžitě a definitivně byli zbaveni funkcí náměstci vrchního ředitele ČSA Ing. Droppa a pplk. letectva Tobyška. Posledně jmenovaný má záporný vztah k lidově demokratickým řádům a je brzdou pokroku, odvolání je nezbytné v zájmu klidu v ČSA.
3. Žádáme, aby bylo provedeno usnesení vlády zrušeno, kterým se nařizuje zrušení vládní letky a letky poverenictva (pozn: poválečná obdoba vlády na Slovensku)
4. Žádáme vyklizení hangáru obsazeného Československým aeroklubem pro potřeby ČSA.
5. Je naším kategorickým požadavkem, aby ČSA jediným koncesovaným dopravcem na území ČSR a aby nikomu jinému nebyla koncese na leteckou dopravu vydána. Zejména v tomto smyslu budiž zamítnuta žádost Pan American Airways v tomto smyslu.
6. Žádáme, aby bylo přikročeno k přestavbě letiště.
7. Žádáme, aby letecký odbor uvažoval o dopravě na letiště, protože spojení letiště s Prahou je stále velkým a nevyřešeným problémem jak zaměstnanců, tak i jiných zájemců.
8. Věříme, že učiníte vše, aby zejména první tři požadavky byly okamžitě provedeny a rezoluce vzata na zřetel jako celek, pro klidný rozvoj letecké dopravy, pro radostnou práci v ČSA a tím i ve prospěch naší milované vlasti.

Letu zdar!

Akční výbor Národní Fronty při ČSA

Bohuslav Tobyška

Ze své funkce odvolaný podplukovník Bohuslav Tobyška unikl zatčení poté, co byl včas varován a 15. března se svojí těhotnou manželkou nedaleko Aše ilegálně přešel hranice.

Jeho životní příběh byl pozoruhodný. Za války byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, kde od března do listopadu 1944 velel letce B. V srpnu 1943 absolvoval stáž u 96. bombardovací skupiny, kde v kokpitu Létající pevnosti B-17 F absolvoval několik bojových letů nad Německo a okupovaná území. Jako jediný československý letec tak získal za druhé světové války americké vyznamenání Air Medal.

Vyštván komunisty pomáhal v Etiopii

V červnu 1945 po návratu do vlasti velel Tobyška Letecké dopravní skupině. Právě díky svým americkým kontaktům sjednal výhodný nákup Dakot pro aerolinie. A právě tuto minulost mu komunisté vyčítali.

Avšak zpátky v Anglii mu v RAF nabídli jen pevný pětiletý úvazek, na který nepřistoupil. Rozhodl se proto odcestovat do Mexika, kde měl organizovat leteckou dopravu. Během čekání k odjezdu však přišla mnohem zajímavější nabídka učiněná etiopským velvyslancem v Londýně – pracovat jako poradce pro tehdejšího etiopského císaře Haile Selassieho I. Císař projevoval k Čechoslovákům velké sympatie. Ty pramenily z předválečných událostí, kdy se prezident Edvard Beneš zastal Etiopie ve Společnosti národů. Československo také striktně dodržovalo sankce proti Itálii, která na Habešany zaútočila.

„Colonel Toby“, jak jej císař nazýval, pomáhal po třináct let v Etiopii budovat jak vojenské, tak i civilní letectvo. Haile Salessie I. mu plně důvěřoval, dokonce mu svěřil dohled nad císařskou pokladnou. Tobyška také některé členy královské rodiny naučil létat. Za zásluhy mu byl v exotické zemi udělen Řád Menelika II. třídy.

V roce 1950 adresoval Tobyška dopis na Ministerstvo dopravy v Praze. Žádal v něm o vydání potvrzení, že byl v Československu držitelem civilního pilotního diplomu. V dopise z května toho roku se dále uvádí, že pro potřeby habešského aeroklubu, ve kterém již vycvičil na patnáct pilotů, by rád zprostředkoval nákup letadlové techniky z továrny v Chocni. Mělo jít o letadlo L-40 Meta-Sokol, ale i o dnes v podstatě neznámý stroj Orličan M-3 Bonzo. Záležitost se dostala na stůl poslanci Jurovi, do jehož referátu patřila problematika letecké dopravy, a který zařídil, že „Colonel Toby“ se odpovědi nikdy nedočkal.

V roce 1962 se přestěhoval do Itálie, která se hospodářskou pomocí Etiopii snažila odčinit křivdy války. Do Etiopie se pravidelně vracel. Při jedné z jeho návštěv v roce 1974 došlo k vojenskému převratu, během kterého byl Tobyška čtyři měsíce socialistickými povstalci internován a vyslýchán. Za tu dobu se stal bezmocným svědkem řady krutostí i poprav. Nakonec mu bylo umožněno vrátit se zpátky do Itálie, avšak krátce nato se přestěhoval do Španělska, kde v městečku Jávea v roce 1987 zemřel. Trojnásobný držitel čs. válečného kříže, AFC (Air Force Cross) a řady dalších vyznamenání je pohřben ve východních Čechách v České Rybné, po boku svých rodičů a sourozenců. Na unikátní fotografie z rodinného archivu Bohuslava Tobyšky se můžete podívat na stránkách jeho synovce.

Další informace můžete najít v knize:
SLÁDEK, Čestmír. Colonel Toby : Na dvoře krále králů. Praha, 1999. ISBN 80-206-0569-X.