Tohle nebude report, nebo alespoň ne, jak jste na něj zvyklí. Takže vy, kteří se těšíte na obvyklé řeči o vibez, big up a vůbec, radši přestaňte číst a zkuste něco jiného od kolegů z reggae.cz nebo dokonce (to byste ale neměli 😉) z jiných webů.
Winter Edition je tak trochu můj „to do list“. Důvod je poměrně jednoduchý. Oproti kolegům z Prahy to mám do Blavy podstatně blíž. Kdysi, když jsem jel na svůj první, jsem přímo svítil nadšením: „Teďka v zimě? Venku naše obligátní mokrá vlezlá zima bez sněhu, tma pomalu dřív, než dojím oběd, a já si můžu odfrčet na regéčko pěkně do tepla a pod střechu! No to bude balzám na duši … ʺ, říkal jsem si, namlsán z letních Zlatých Piesků. Mno, zas až tak zklamaný jsem nebyl, ale pochopil jsem dvě věci. Za prvé, akce se ne nadarmo jmenuje „Uprising Winter Edition“ bez toho „festival“, protože jde ve skutečnosti o takový lepši koncik, čemuž odpovídá i line-up s jedním, max. dvěma, headlinery, stejně jako způsob, resp. čas, kdy místní na Winter Edition chodí. Rozuměj: V sobotu? Na akci? Před desátou? Čo ti jebe?! Takže jsem tam tehdy stepoval dvě hodiny ve skoro prázdném sále, než to přestalo vypadat jako soukromá poslechovka. Za druhé, Slováci mají zkrátka radši hip-hop, než reggae, a není to jen tím, jakou mají scénu. Je to zkrátka vidět na lidech.
Obě dvě výše zmíněná pravidla bohužel (minimálně pro mě) platila dvojnásob i letos. A to podotýkám, že nemůžu říct, že jsem nevěděl, do čeho jdu, a tím pádem ani nemohl trpět přehnaným očekáváním. Přesněji řečeno, odjížděl jsem s tím, že tam bude Brother Culture a zbytek se uvidí a uslyší. A možná právě to bylo špatně. Ten totiž hrál hned jako druhý, hned po největších hvězdách letošního line-upu Foreign Beggars, kteří jednak nejsou až tak úplně můj šálek čaje, a jednak samotný fakt, že šlo o jejich oficiálně poslední koncert, samo o sobě nemusí nutně garantovat kvalitu. Kromě toho určitě zafungovalo už zmíněné pravidlo, že na Winter Edition se zkrátka nechodí před desátou, a tak publikum nejspíš nebylo zrovna to, co by asi Beggars očekávali a nejspíš si i zasloužili. Brother Culture, to už bylo něco jiného, klub se zaplnil a on sám rozhodně ukázal že těch sedmnáct let na scéně se musí někde projevit. Celkově uvolněný a pohodový výkon dost možná, jak jsem si později všiml, vyplýval i z toho, že Brother dojel s pár známými, a po koncertě naprosto civilně pokračoval mezi „běžnými“ návštěvníky klubu, jako by si svůj gig vystřihl jen tak mimochodem v rámci probíhajícího večírku. Pak se vystřídaly déčka, tj. Ateliér Babylon zůstal u britské provenience, jen vyměnil old school Dub za top fresh Dancehall. Nevím až tak úplně, jak a jestli to hodnotit, ale na Alicai Harley podpořenou místními děvčaty z Badd Fyah + students se rozhodně dalo přinejmenším koukat (samotné holky ale, jak se ukázalo na konci, zatím na celé podium pro sebe nemají). Zbytek večera už zaobstarala domácí (čímž myslím slovenská i česká) scéna, kde sice nikdo nepřekvapil, ale soudě podle reakcí publika to bylo právě to, na co přišli. Právě oni, ať už šlo o Pull Up Unity nebo Bad Boyz nejvíc roztancovali klub, dokonce dost na to, aby mu energie vydržela dobře do čtyř do rána, což bylo zatím nejdéle, ze všech Winter Edition, na kterých jsem byl.
Fajn, takže co na závěr? Něco vám povím. Jestli vám to příští rok vyjde a budete mít takhle o sobotě na začátku zimy čas (a nebudete to mít daleko), mrkněte na line-up, nebo vlastně ani ne, a jen tak si zajeďte do Bratislavy. A když už tam budete, stavte se večer v Ateliéru Babylon, tak po desáté, na dvě na tři hoďky. Jsou tam super lidi, dobrá atmoška, a pokud nebazírujete na tom, aby se hrálo jenom strictly roots, můžete se nadít docela dobré párty. Jestli to tam pak protáhnete, nebo změníte lokál, je už jenom na vás.
Poznámka redakce: aha, line up se asi proti plánu trochu změnil…
