Rozhovory

18 let Jany Jelínkové se Sto zvířaty

Pomalu se blíží konec roku a s ním i očekávané vánoce a jako každý rok i otázky jak probíhají tyhle oslavy svátků klidu a pokoje na Jamajce. Tak vězte, že především toho klidu a míru se na Jamajce ani o vánocích moc nedostává, ba naopak. V Čechách mají vánoce ten správný křesťanský nádech, děti netrpělivě vyhlížejí Ježíška, zatímco na Jamajce čekáme o den déle, na příchod Santa Clause. Na světě je ale přeci jen jedna jistota a to jsou ženy, na celém světě stejné. Stejně jako se v Čechách připravuje tradiční vánoční cukroví, peče se i na Jamajce. Naší tradiční slavnostní pochoutkou je Christmas cake – vánoční dort, jehož příprava je velmi náročná. Začíná necelé tři měsíce před vánocemi, přesný recept vám bohužel neprozradím. Vím jen tu zajímavější část a to že celá náročná procedura začíná naložením sušeného ovoce do stolního vína.

No a když už jsme u toho alkoholu nesmím pominout další dobrotu, která  nemůže na jamajském vánočním stole chybět a tou je Sorrel, sirup z jakési šťovíkaté rostliny pěstované nejen na Jamajce. V Jamajském podání je ovšem tento sirup nejen o vánocích notně ředěný sedmdesáti procentním bílým rumem značky J.Wary.

Ženy jsou tedy pro naše životy velmi důležité, neobešli by se bez nich vánoce ani leckterá hudební tělesa.  Jednu takovou jsem od přípravy vánoc odtrhl abych si s ní pro Rock a Pop popovídal.

Jana Jelínková je zakládající členkou kapely Sto Zvířat i když na to někdy zapomíná. Je radši když reflektory září na její dva parťáky Tomáše Belka a Jana Kalinu. Kde by ale bylo Sto Zvířat bez Jany Jelínkové???

Všechno začalo před osmnácti lety. Jak se ti celou dobu vede, vedlo a jak jsi to vlastně vydržela?

Před osmnácti lety??? Co myslíš???

Myslím  osmnáct let se Sto Zvířaty, přeci!!!

No jasně, vidíš. Jsem prostě takovej „držák“ od přírody. Navíc mě to ještě baví a hraní se Zvířaty mě vždycky tak nějak zrelaxuje. Je to prostě zábava a docela dobře se to doplňuje s mou prací.

Řekni mi tvůj “muzikantský příběh” Jak jsi začínala? Byla jsi tak jako ostatní spoluzakladatelé členkou kapely “Matěj Čech rock and roll band” ???

Ne v téhle kapele jsem nezpívala. Vlastně jsem se ze začátku věnovala spíše sborovému zpěvu. Zpívala jsem většinou klasickou hudbu…  Smetana, Dvořák znáš to… Pak jsem působila i v cimbálovkách a pronikla tak mimo vážné hudby i do hudby folklórní.

Všechno tohle byly dobře zkušenosti, ale já jsem si přála zpívat v opravdové kapele.

Se Sto Zvířaty se mi mé přání splnilo a možná taky proto jsem ten držák takhle dlouho…

 

Jak se ti žilo před revolucí??

Mě se v té době žilo docela dobře. Mohla jsem si zpívat ve sborech a nejen to. Mohla jsem si s těmito sbory cestovat. Podívala jsem se do západního Německa, Francie, Itálie. Sbory se tak staly spojením s ostatním světem.

Komunisti nechávali tyhle sbory cestovat???

 No, ano vycestovat bylo v té době možné, samozřejmě s námi vždycky cestoval nějaký ten vládní hlídač. Většinou natěšený na cestu na západ ještě víc než my. Bylo to zajímavé a procestovali jsme toho docela dost.

A byli jste za představení v cizině placení???

Ne my jsme placení nebyli. Byli jsme přece amatéři. Dostávali jsme jen nějaké kapesné abychom na západ  nevyjížděli úplně bez peněz. V té době mi to ale nepřišlo divné. Jednou jsem dokonce zaskakovala za nějakou zpěvačku na koncertu v Karlových Varech a oni mi zaplatili. Byla jsem tehdy docela naštvaná  a uražená. Proč mi platí, vždyť já přece zpívám ráda.No, byla jsem hodně mladá…/směje je Jana/

To teda byla. Kde jsi vyrůstala? V Praze?

Ne, ne. Já jsem z venkova. Narodila jsem se v jižních Čechách, v Ratměřicích u Tábora.

Až na vejšce jsem začala žít v Praze.

Co si studovala?

Víš měla jsem takové dva životní sny, hrát v kapele a učit děti. Ten druhý sen se mi splnil když jsem se doslala na Pedagogickou fakultu univerzity Karlovy. Kdyby sis udělal svůj osobní průzkum zjistíš, že spousta českých muzikantů má tuhle školu.

 

Takže příběh Sta Zvířat začal taky tady??

 Ne tak docela.. Honza Kalina a já jsme po vejšce učili na stejné škole. Bylo to v roce 1989. Honza musel nastoupit vojenskou službu a po návratu přišel s tím, že zakládá kapelu. Pozval mě na zkoušku, no a já jsem nemohla odmítnout

Ve které době se přidal Tomáš Belko ?

Tomáš s námi neučil. Znali se s Honzou z vysoké, kde oba působili v “Matěji Čechovi”. Máš ale pravdu, že Tomáš je jedním ze zakládajících členů kapely.

 

 

A ty jsi taky zakládala, nebo ne???

Jo,jo, já jsem taky zakládající. Ale ti kreativní byli spíše Tomáš s Honzou, později Petr Ostrouchov. Já jen předávám dál to co oni vymyslí a snažím se pomáhat, jak je to jen možné.

Jak říká Tomáš, dávám jeho textům život a to mě činí šťastnou.

V poslední době se Sto Zvířatům docela daří,  dostali jste Anděla, hrajete na těch nejlepších festivalech a plníte /i několikrát po sobě/ koncertní sály. Co bude dál?

Nahráli jsme čtyři nové singly, což je taková přípravka na naše nové album, které vyjde příští rok. Jedním z nich je Biják, který sponzoruje T-Mobile a je volně ke stažení na jejich internetových stránkách. T-Mobile je také sponzorem naší velké listopadové koncertní šňůry, v rámci něhož zahrajeme 25. listopadu i v Praze ve Velkém sále Lucerny.

Pracovní název připravovaného alba je prozatím „Postelový scény“, takže po tématu našeho posledního alba, kterým byla smrt se tentokrát dostáváme s sexu. V Belkově textařském  podání to ale bude spíše verbální gymnastika s lehce erotickým nádechem.

 

Chystáte nějaké koncerty i na Slovensku???

Nechystáme se na Slovensko. Když nad tím tak přemýšlím tak například v Bratislavě jsme hráli za těch osmnáct let  jen jednou. Nehrajeme ani v Polsku. Nevím proč, to je spíše otázka na management kapely. Jelikož velmi důležitou roli hraje v naší muzice text, je pro nás ideální  hrát tam kde nám lidé rozumí.

Bylo vaše poslední album finančně úspěšné?? Přeci jen profese učitelská s profesí muzikantskou asi nejsou ty nejlukrativnější.

 O finanční úspěšnosti našeho alba ti moc nepovím. Snad jen že všechny faktury co jsme měli zaplatit jsou uhrazené a další prodeje už nám snad budou už vydělávat. Co se týká mě osobně tak vycházím. Já moc nepotřebuji, spíš se snažím aby moje dcera měla i po té finanční stránce vše co potřebuje.

Přemýšlíte někdy nad tím co bude dělat Sto Zvířat až tenhle “Ska boom” opadne??

 No jestli sem se něco za těch osmnáct let naučila, tak přizpůsobit se. Takže teď si ten “Ska boom” užíváme. Na druhou stranu nejsme kapela, která vznikla včera, přeci jen máme s hraním – nejen ska docela zkušenosti, takže když budeme mít pocit, že bychom měli něco na našem hraní měnit myslím, že nám to nebude činit problém.

                                                                                                                       

Jaké jsou tvé hudební vzory a kdo tě dokázal hudebně ovlivnit? Odpočíváš u klasiky?

 Nenechávám se ovlivnit. Samozřejmě poslouchám vážnou hudbu, ale vlastně poslouchám všechno, jak se říká od Bacha po Vlacha. Teď třeba poslouchám o něco víc jazz, jenže jsem přeci jen povoláním učitelka takže tím nelepším balzámem na duši je pro mě ticho.

 

Chodíš na koncerty?

 Chodila jsem, před tím než se mi narodila dcera, teď už to moc nejde, takže si snažím užívat festivaly na kterých hrajeme. V říjnu jsme hráli na festivalu v Berouně a tam se mi moc líbil koncert Richarda Millera.

Jaké jsou tvé plány na prosinec a vánoce?

 S kapelou budeme i nadále koncertoval, ale čeká nás i hodně studiové práce na novém albu.

Co se týká vánoc oslavím je s rodinou. Jana má ráda perník, takže se budu muset postarat abychom měli dostatečnou zásobu jak perníku, tak u cukroví. V kapele je nepsaná dohoda, že o vánocích jsme tu pro naše rodiny. Máme samozřejmě nějaké lukrativnější nabídky na silvestrovský večer, ale karty jsou dané. Sto zvířat o vánocích nepaří a věnuje se rodinám!

Za ta léta jsme se naučili, že chceme-li aby kapela dobře fungovala musíme mít nějaká základní pravidla, které budou všichni dodržovat a tohle je jedním z nich.

Takže se těšíš na dalších osmnáct let se Sto Zvířaty???

Jasně vždyť jsem ti říkala, že jsem držák !!!

Tak díky za rozhovor a hezké vánoce.

Hezké vánoce i tobě čtenáři Jamrocku a nesmím zapomenout R.I.P. Alton Ellis a Byron Lee.

Vincent

jediný Jamajčan v naší redakci je autorem zajímavých článků nejen o reggae hudbě a jejích hybatelích. Rád dělá rozhovory se zajímavými osobnostmi. Přispívá také na náš facebook články, které vybírá ze zahraničního tisku, resp. on line obsahu. Znát ho můžete i z jeho působení ve skupinách Švihadlo a Dub.O.Net nebo ze Swamp Safari Soundu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button