TVŮJ PRŮVODCE SVĚTEM REGGAE A SKA OD ROKU 2000

Sonia Pottinger – první jamajská hudební producentka

Sonia Eloise Pottinger OD (21. června 1931 – 3. listopadu 2010), je často označovaná za jedinou významnou ženskou producentku reggae, byla příslovečnou růží mezi trny. V průběhu 60.  a 70. let minulého století vytvořila impozantní katalog, který obsahuje písně od známých interpretů, jako jsou Marcia Griffiths nebo Culture. V konkurenčním prostředí, kterému dominovali muži, vynikala nejen individuálním přístupem k produkci nahrávek, ale i obchodním talentem.

Narodila se jako nejmladší ze tří dětí jako Sonia Durrantová v Leith Hall ve farnosti Saint Thomas na Jamajce. Již v mládí se přestěhovala do hlavního města Kingstonu, kde začala navštěvovat dívčí školu St George’s. Později absolvovala také kurzy sekretářství a účetnictví a provdala se za diplomovaného účetního Lindona „LO“ Pottingera, s nímž v Kingstonu založila řadu podniků, včetně obchodu s jízdními koly nebo pekárny.

LO začal v roce 1961 produkovat desky a nahrával místní kapely, například Mellow Larks a Jimmyho Jamese. Založil značky Gaydisc, Golden Arrow a SEP (iniciály jeho ženy) a v jejich rodinném domě otevřel malé nahrávací studio. To bylo prvním takovým zařízením na Jamajce, které vlastnil a provozoval černoch. Nahrával v něm umělce, jako byli The Maytals, Derrick Harriott, Lord Tanamo a Millie Small. Desky prodával v obchodě s hudebninami Tip Top, které manželé Pottingerovi otevřeli na 37 Orange Street, v tehdejším centru kingstonské hudební scény.

Ačkoli LO pokračoval v produkci desek i v éře rocksteady, v roce 1964 prodal své nahrávací zařízení lépe zavedenému producentovi Duku Reidovi, který je instaloval ve svém nově postaveném studiu Treasure Isle. Následujícího roku se Pottingerovi rozešli a Sonia se s třemi dětmi, které musela nějak živit, se rozhodla sama pustit do produkce desek, kterou okoukala a naučila se od svého bývalého manžela a založila labely Gay Feet, Excel, Pep a High Note a pro gospelové tituly vydavatelství Glory.

Zbožná křesťanka Sonia Pottingerová při nahrávání řídila svými instinkty, což se v podstatě projevilo hned v jedné z prvních jejích produkcí – baladě Every Night od dua Joe White a Chuck, která se okamžitě stala hitem a několik měsíců se držela v jamajských hitparádách.

Během rocksteady šílenství v letech 1966 a 1967 se Pottingerové dařilo a vyprodukovala řadu hitů, jako byly The Whip od Ethiopians, Lady With the Starlight od Kena Bootha, ABC Rocksteady a It’s Hard to Confess od Gaylads, That’s Life od Delano Stewarta, Guns Fever od The Silvertones a vznešené Swing and Dine a Little Nut Tree od Melodians. Když se krátce nato objevil nový styl reggae, stála v jeho čele s písněmi Dr. No Go od Hippy Boys a That’s Life od Delana Stewarta. Licencovala také nahrávky svých konkurentů, jako byl Bunny Lee, který v roce 1969 umožnil vydat u High Note skladbu Everybody Needs Love od Slim Smithe.

Na počátku 70. let, po narození čtvrtého dítěte, produkovala Pottingerová některé z prvních sólových nahrávek Judy Mowatt (včetně hitu I Shall Sing) a licencovala například debutové album Errola Dunkleyho, z něhož vzešel velký hit Darling Ooh. Krátce před smrtí jejího přítele Duke Reida od něj Miss Pottinger v roce 1974 odkoupila práva na katalog Treasure Isle, který začala licencovat zahraničním společnostem. V polovině sedmdesátých let dosáhla společnost High Note nových vrcholů díky vynikajícím albům, jako jsou Lots of Love and I Boba Andyho, Naturally and Steppin‘ Marcii Griffiths (s hity Dreamland, Hurting Inside a Stepping Out of Babylon) a Cumbolo a Harder Than the Rest kapely Culture (tato dvě alba byla v zámoří vydána společností Virgin a obsahovala hity Natty Never Get Weary nebo Stop The Fussing and Fighting). Tou dobou byl jejím hlavním zvukovým inženýrem později významný producent, skladatel a zpěvák Errol Brown. Říkal o ní, že bývala tvrdá jako hřebíky. „Milovala hudbu… milovala ji až příliš. Věděla, co ve studiu chce, a měla velký respekt k muzikantům,“ řekl v roce 2003 v rozhovoru pro Jamaica Observer.

Změny na hudební scéně a rozšířené pirátství způsobily, že Pottingerová v roce 1985 hudební produkci opustila. Následně začala podnikat v oboru keramiky a vedla kurzy aranžování květin a pečení. V roce 2004 jí byl udělen Řád za zásluhy o jamajský hudební průmysl (Order of Distinction).

Její práva na nahrávky vydavatelství Treasure Isle napadli Jamaica Recording and Publishing Studio Limited (Clement „Coxsone“ Dodd), Reidův syn Anthony a jeho společnost Treasure Isle Records International Limited a Edward „Bunny“ Lee. V roce 2009 Sonia dlouhý soudní spor o práva na Reidův katalog vyhrála.

V posledních letech svého života trpěla Alzheimerovou chorobou. Zůstaly po ní děti Sharon, Ronette a David a 11 vnoučat. Její syn Ruddy zemřel v roce 2009.

Sonia Eloise Pottinger zemřela 3. listopadu 2010 ve svém domě v Kingstonu, bylo jí 79 let. Zádušní mše na její počest se konala 19. listopadu 2010 za účasti ministryně kultury Olivie ‚Babsy‘ Grange a významných osobností jamajského hudebního průmyslu včetně Judy Mowatt, Alvina Ranglina, Donovana Germaina a Tommyho Cowana.

 

Převzato z Wikipedia Jamaica Observer The Guardien
Mohlo by tě zajímat
Komentáře
Loading...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte. Souhlasím Více informací

X
X