„Myslel jsem, že je to tak na tři měsíce, maximálně na půl roku…“ vzpomínal DJ Kaya na počátky svého rozhlasového vysílání. Dnes o půlnoci to bude přesně 30 let od okamžiku, kdy se Reggae klub začal vysílat poprvé. Možná netušíte, proč se ten pořad jmenuje zrovna takhle a třeba se dozvíte i nějaké nové souvislosti. Miro Michela se vyptával DJe Kayi pro fanzin Reggae Recipe 2/2020:
DJ Kayu asi nikomu v našich končinách netreba predstavovať. Je to je jeden z najzarputilejších fanúšikov reggae, ktorý neustále hľadá nové hudobné impulzy, ktoré vo svojej relácii Reggae klub na Rádiu 1, resp. na parties Swamp Safari sound systému, nazvaných Reggae University. Už dlhšie sme sa dohadovali, že urobíme rozhovor, resp. sériu rozhovorov, keďže Kaya má príbehov spojených s reggae kultúrou u nás aj v zahraničí nespočetne veľa. Nakoniec to ale dopadlo tak, že pri príležitosti vydania prvého čísla Reggae Recipe ma Kaya pozval do svojej relácie a počas toho keď sme neboli online, resp. potom do neskorých hodín sme sa zas venovali medzi iným dejinám československej reggae scény. Tak nech sa páči, dnes pohovoríme predovšetkým o Reggae Klube…
Kayo, ako a kedy vznikla myšlienka založiť Reggae Klub?
Přesně to nevím, ale bylo to ještě před revolucí, někdy v letech 1987 – 1989. Inspirací mi byl pražský Rock’n’Roll Club. Líbilo se mi, že organizuje akce, spojuje lidi se stejným zájmem, šíří mezi ně hudbu a informace a tuším, že vydávali i fanzin. Trošku, mě štvalo, že to dělali pod hlavičkou SSM, což já jsem nechtěl. A tak Reggae klub vzniknul až v roce 1990, po cca půl roce příprav a propagace, která spočívala především v tom, že jsem v klubech po koncertech vtrhnul na podium a než mě zvukaři utnuli, jsem mluvil o myšlence Reggae klubu a později i prodával za 5 Kčs nulté číslo fanzinu Rastaman, které obsahovalo plakát Petera Toshe k desce Dread and Alive a návrh stanov Reggae klubu.
Aká bola náplň klubu, v čom spočívala vaša činnosť?
Náplň byla v podstatě to, co jsem napsal výše. Pořádali jsme parties, především v New D Clubu v Praze na Vinohradech. Majstrštykem byl festival Bob Marley Forever – první skutečně čistě reggae festival v tehdejším Československu. Bylo to v září 1991 v nynějším pražském kongresovém centru. Přišlo asi 1200 lidí, což nebylo vůbec špatný 😉. A taky jsme vydávali fanzin. Byli jsme klubem federálním, měli jsme skoro 300 členů z celého Československa. Taky jsme provozovali zkušebny pro kapely, měli v Modřanech klubovnu a snili o opravdu velkém reggae festivalu, což přišlo řádově až o 10 let později. Tak trochu ze zklamání z rozpadu federace, ale spíš hlavně z únavy a vyhoření nás členů vedení, jsme v roce 1993 neprovedli přeregistraci u Ministerstva vnitra a tím občanské sdružení zaniklo. Jedinou, zatím ještě stále živou, vzpomínkou na něj je můj rozhlasový pořad, který má stejný název.
Spomínal si mi, že ste založili aj vlastné periodikum – Rastaman – ako ten časopis vyzeral? Čo obsahoval?
Myslím, že to byl typický fanzin té doby. Černobílý, formát A5 a tuším že 24 stran. Náklad 500 kusů. Už si to po těch skoro třiceti letech moc nepamatuju, ale byly tam pozvánky na akce, kalendář, nějaký reporty a recenze a profily. Pokusím se je někde vyhrabat, možná jich ještě někde pár mám… Z finančních důvodů jsme, bohužel, skončili po třetím čísle. Tisk byl tenkrát na naše možnosti ukrutně drahý. A perličkou je, že šéfredaktorkou byla, tehdy čerstvě plnoletá, Sabina Slonková 😉.
Ako ste vlastne začali vysielať v Rádiu 1? Ako si mi spomínal, na začiatku ste boli dvaja…
Ano, byli jsme dva, já a Michael Pestl aka Strýček Míša. Měli jsme v kanceláři Reggae klubu, btw seděli jsme s podobnými organizacemi a agenturami v bývalém sídle ÚV SSM na Senovážném náměstí v Praze, odkud kolegové po revoluci vyhnali svazáky a pak do uvolněných prostor pozvali nás a nám podobné. Nutno podotknout, že po asi dvou letech svazáci zase vyhnali nás… to je, holt, koloběh života. Ale zpět k rádiu.
Měli jsme v kanceláři staré rádio, které mělo, jak bylo za bolševika zvykem, pásmo VKV jen s tzv. východní normou. Po revoluci rozhlasová vysílání pozvolna přecházela do pásma „západního“, tzn. na frekvence, které známe dnes.
No a nějakým technickým zázrakem jsme na tomhle oldskůlovém stroji naladili Radio Stalin, což byla nejdřív jen pirátská stanice spojená s výstavou Totalitní zóna, která tehdy probíhala v podstavci někdejšího Stalinova pomníku, proto ten název. Rádio vysílalo jen pár dnů od 17. listopadu 1990, pak tam vtrhla policie a vysílač zabavila. Pravda, vysílání bylo sice pirátské, ale neexistovala tu tehdy žádná legislativa, která by rozhlasové vysílání upravovala, a tak byl policejní zásah vlastně nezákonný.
Po třech měsících právních tahanic policie vysílač vrátila a rádio začalo vysílat znovu. No a my s Michalem (já jako předseda Reggae klubu a on jako tajemník) jsme drze zašli do kanceláře rádia a zeptali se, jestli tam můžeme vysílat reggae. Oni řekli, že proč ne, a trvá to už skoro 30 let. Michal po třech letech vysílání Reggae klub opustil a obsadil ve vysílání Radia 1 pondělní večer, já zůstal u těch pátků 😉.
Na základě historky se zabaveným vysílačem na jaře 1991 přijalo tehdejší Federální shromáždění zákon o rozhlasovém vysílání a tím začala éra soukromých rádií, kterých relativně rychle vzniklo v celém Československu asi 80. No a protože my jsme byli první, pyšníme se názvem Radio 1.
Tvoje vysielanie v rádiu má pomerne pevnú štruktúru. Ako vzniká obsah, kde a ako získavaš informácie, ktoré potom zdieľaš s poslucháčmi?
Struktura je možná zdánlivě pevná, ale také hodně pružná 😉. Principem je příliš se neopakovat a spíš posluchačům jen naznačovat různé nové i starší směry, kterými se pak mohou vydat sami, což v dnešní době internetu a různých hudebních platforem není žádný velký problém. Snažím se být takovým trend setterem, ale nedělám si iluze o reálném dopadu. Podle mě jsou lidi dneska zvyklí spíš víc konzumovat než aktivně objevovat něco nového. Pokud nemám hosty, tak hlavně uvádím nové písničky a riddimy, které buď sám objevuji nebo vybírám z nabídky, kterou mi producenti a vydavatelsví posílají. Čas od času zařazuji rubriku Reggae University, ve které se vracím ke kořenům jamajské hudby a snažím se osvětlovat historii. Sem tam u příležitosti různých výročí zařazuji monotematické showcasy věnované jednotlivým interpretům. Rozhovory se vztahují převážně k vydávání nových alb, EPs nebo singlů nebo k propagaci koncertů a festivalů, na kterých se hraje hlavně moje oblíbená hudba. Aby bylo jasno, tím myslím ska, rocksteady, reggae, dub, dancehall, soca a tak podobně 😉. A v neposlední řadě nesmí chybět Pozitivně-vibrační kulturní servis, který připravuji ve spolupráci s portálem Reggae.cz.
Informace získávám, jak jinak v dnešní době, převážně z internetu (mám pár oblíbených stránek), případně z německého časopisu Riddim, jehož jsem dlouholetým abonentem a samozřejmě také z osobních kontaktů.
Obsah vzniká postupně, podobně jako se třeba navlékají korálky, nebo vyplňuje doplňovačka. Mám na to vždy 2 týdny od vysílání k vysílání.
Reggae klub se vysílá každý sudý kalendářní pátek od 22:00 hodin do půlnoci on air v Praze na 91,9 FM, v Plzni na 97,5 FM, v Českých Budějovicích na 100,2 FM a v Liberci na 98,7 FM. Dále v síti DAB+ nebo v O2 TV a jasně že i on line na internetu, třeba přes Play.cz nebo Radio Rastafari a do vašich mobilů si můžete stáhnout aplikaci Radio 1 pro android i pro iOS.
Pro podcasty Reggae klubu si klikni zde:
Reggae klub Radia 1 – web
Reggae klub Radia 1 – facebook
Reggae klub Radia 1 – fotky ze studia
