Afro-dancehallová senzace Stonebwoy, vlastním jménem Livingstone Etse Satekla, nevypadá, že by měl v nejbližší době zpomalit. Byl na cestách a pracoval dokonce i během globální zdravotní krize. Jednou z jeho posledních nedávných zastávek byla Jamajka, potom zamířil do Dominikánské republiky a do New Yorku, kde natáčel videoklip s Etanou. Stonebwoy byl na ostrově poprvé v roce 2016 a od té doby sem dorazil ještě pětkrát, aby upevnil kontakty se svými jamajskými regaae a dancehallovými současníky. „Vždycky je to skvělý výlet, i když většinou jen pracovní,“ řekl Gleaneru. „Takže jsem tu teď byl jen na tři noci, měl jsem jen asi 48 hodin na to, abych udělal, co bylo potřeba.“
Stonebwoy se stal prvním Afričanem z Ghany, který vystupoval na Reggae Sumfestu. Bylo to v roce 2018 a šlo o jeden z pevných pilířů, kterými vytváří most mezi Jamajkou a svým domovem. Jak řekl, „reggae a dancehall není nic bez lidí a jejich kořenů, takže musíme být taky velkou součástí předávání hudby, umění a kultury – to je důležité.“ Od té doby rozšířil svůj výčet spoluprací o několik populárních tváří, jako je Khalia, Kabaka Pyramid, Beenie Man, Tarrus Riley, Jahmiel, Agent Sasco a Tifa. Letos ale očekává i další novinky, které budou po úspěšné cestě následovat. Zatím se pořád veze na vlně úspěchu svého alba Anloga Junction, což je jeho čtvrté studiové album, které vydala Burniton Music Group, s písničkou Motion, na které spolupracoval s Jahmielem. Video vyšlo přesně před týdnem a má pořád víc a víc shlédnutí. Stonebwoy zároveň propaguje i vydání svého nového singlu 1GAD. V Pěti otázkách tentokrát Stonebwoy mluví o svém posledním výletě na Jamajku, decentralizaci hudební kultury vytvářením spojení, o spriritualitě a rodinném životě.
- Jaký dojem na tebe Jamajka při tvé poslední návštěvě udělala?
Musím říct, že mezinárodní letiště Normana Manleye bylo hrozně prázdné a zdravotní pracovníci byli fakt hrozně přísní. Jakmile jsem vystoupil z letadla, ještě dřív než jsem se dostal do haly, už se mě ptali, co bylo účelem mé cesty. Říkal jsem „jsem tu kvůli práci“, a neměl jsem žádné obavy, protože moje testy na COVID-19 byly negativní. Na papíře bylo napsáno všechno, co šlo – nedalo se to nijak obejít – a když jsem vycházel z imigračního oddělení, zařadili mě do aplikace. Stejně to ale byla hezká cesta, i když Jamajčani mají zákaz vycházení. Chci říct, vidíte, že semtam pravidla nedodržují, koneckonců každé pravidlo má nějaké výjimky, ale většinou jsem viděl, že se všichni snažíme s touhle pandemií bojovat. Lidi mají úctu k víře jednotlivců a k jejich názorům. Z historického pohledu mají Ghana a Jamajka společného víc, než si uvědomujeme a my jako muzikanti to pomáháme ukázat skrze naši spolupráci.
- Takže jsi nikdy nebyl na ostrově jen tak na dovolené?
Jsou to většinou krátké návštěvy s nabitým pracovním programem. Nikdy jsem nebyl na dovolené jako návštěvník, ale jsou tu místa, která jsem viděl a slyšel jsem o místech v Negrilu a Ocho Rios, kam bych chtěl jet. Až jednou tenhle koronavirus odezní, vezmu sem svou rodinu – svou ženu, která je lékařka, a svoje děti. Dceři budou brzy čtyři roky a chlapečkovi jsou dva, teď jsou doma v Ghaně.
- Jak vyvažuješ osobní život, když jsi celosvětově známá osobnost?
Z toho se život skládá, člověk stárne a musí být zodpovědnější. A hodně lidí tohle nechápe. Když říkáme, že jsme se usadili, neznamená to, že zůstaneš stát na místě, ale že se zklidníš a soustředíš. Vidíš věci v jiné perspektivě, abys byl tím, kým chceš být. Musíš dělat věci správně. Když jsi mladý, věci jsou rozházené všude kolem, ale teď víš, že to, co patří do skříně, dáš do skříně. A co má být v mrazáku, dáváš do mrazáku. A se spoustou věcí, které ses naučil a se všemi zkušenostmi, které tě posílí… ano, protože co je život bez chyb a co je láska bez opravdových chyb? A já hodně věřím na to, že je potřeba dělat správnou věc. Jsem ženatý, jsem zodpovědný a mám dvě děti a je to nádherný smysl života. Díval jsem se zpátky a přemýšel jsem, co byl můj účel, ale teď, kdykoliv myslím na to, co dělám a kdo jsem, vidím ten smysl.
- Kdo u vás líp vaří – ty nebo tvá žena?
Na 100 procent moje žena. Když jsem byl na Jamajce, moc pěkně se o mě staral Buju Banton. Když jsem tu byl poprvé, ochutnal jsem fish tea (rybí polévka) … nebo to možná byla kuřecí polévka, ale rozhodně to bylo dobré. Ackee & salt fish a rice & peas taky, ale myslím, že jsem hodně zvyklý na africká jídla. Fufu, palm-nut soup a peanut butter soup servírovaná s banku (těsto z kukuřice a manioku vařené v horké vodě). Když jsem na cestách, tahle jídla mi chybí. Musíme tyhle dobroty vrátit zpátky na Jamajku!
- Řekl bys, že pokud jde o způsob, jakým vedeš svou hudební kariéru, jsi spíš spirituální, nebo postupuješ strategicky?
No obojí. Bůh je ve všem. Díky němu jsem měl skvělý rok 2020. Jsem velmi spirituální člověk – poslechni si moji písničku Putuu, to znamená „Modli se, dokud se nevyjasní neočekávané“ – nevím, jestli to bylo kvůli pandemii, ale zjistil jsem, že se modlím mnohem víc, a pro tuhle freestylovou produkci jsem většinu nazpíval jako modlitbu. V refrénu motivuju lidi v jazyce Ga, aby se modlili („solemor“) a právě teď se modlíme, aby krize ustoupila, abychom se všichni mohli pustit pořádně do práce. Jako muzikanti pořád musíme být kreativní, když vysíláme svoje poselství. Pokud jde o strategickou stránku, moje album je pořád velmi čerstvé se singly Nominate s Keri Hilson a Activate s Davidem, kterým se výborně daří, je to hodně moderní album.
Letos mám hlavně singly a začínáme s 1GAD, která vychází právě dnes – 5. února. Jak jsem říkal, opravdu věřím na božský účel, který dal Bůh lidem… od početí přes počátek k závěru. Hudba je spirituální cesta. I když můžeme být trendy a módní, pořád musíme podporovat uvědomění toho spirituálního a musíme to dělat záměrně.
