V rámci prohlížení titulků na informačních portálech jsem v pátek 8. ledna 2021 samozřejmě zaznamenal všude se opakující zprávu, že v Hostivici v supermarketu zkolaboval zákazník. Ani jsem tu zprávu nerozkliknul, protože toho neštěstí je kolem nás tolik, že si nepotřebuju přidávat další negativní informace.
O to větší šok jsem zažil v následujícím pondělí, kdy mi Jírova dcera Bára zavolala, že to byl táta a že už není mezi námi.
Brečel jsem jak želva, protože jsem ztratil nejen kolegu ze sound systému, ale hlavně, v posledních dvaceti letech, nejbližšího kamaráda. A co to teprve muselo být za šok pro jeho rodinu, to si ani nedovedu představit…
Prvně jsme se s Jírou potkali v lednu 2001 v legendárním klubu Havraní hnízdo v Hybernské ulici v Praze, kousek od Masarykova nádraží. Nebyl to zrovna povedený večírek, přišlo málo lidí. Všimnul jsem si, že na baru sedí takovej „podivnej“ člověk, kterýho jsem neznal ani od vidění a který tam tak nějak vůbec nezapadal. Přisednul jsem si k němu a začali jsme si povídat. Zjistil jsem, že je to fanoušek reggae, posluchač mého pořadu Reggae klub na Radiu 1 a že i s kamarády jezdí na naše akce i mimo Prahu, především pak na legendární beach parties do klubu Doma v Ústí nad Labem… Tam na baru jsme si tak nějak padli do oka nejen hudebně, ale i lidsky a lze to považovat za začátek krásného přátelství.
Později se Jíra nabídnul, že by nám mohl dělat řidiče při cestách na hraní mimo Prahu, což jsem s povděkem přijal, protože jsem doufal, že přijedu na akce odpočinutý a v dobré pohodě a cestou domů si budu moct zdřímnout. Vzhledem k jeho razantnímu stylu řízení byl ale opak pravdou, tedy než jsem si zvykl, což trvalo asi rok. Málem jsem tehdy v místě spolujezdce prošlápnul podlahu, jak jsem se neustále snažil reflexivně brzdit… dost ho to rozčilovalo.
Jíra byl nejen obětavý, ale hlavně taky prakticky založený člověk, což se poprvé projevilo třeba tak, že při naší cestě na hraní do Rotterdamu při pauze na odpočívadle uprostřed Německa vytáhnul nůž, chleba a šišku salámu, abychom se posilnili. Ani mě a ani kolegu Gunnieho, který tam tenkrát jel hrát se mnou, totiž nenapadlo si vzít na 900 km dlouhou cestu něco k jídlu. Honorář jsme samozřejmě dostali až po hraní a mohli ho použít až cestou zpátky… Ta Jírova praktičnost se pak projevila ještě mockrát a nešlo jen o jídlo.
Nezapomenutelným byl i jeho smysl pro humor. Jeho vtipům, historkám a hláškám, kterými nás dvacet let zásoboval jak za jízdy v autě, tak i v backstagi nebo i na podiu, se se slzami v očích smějeme dodnes.
Celonoční DJské šichty trvají třeba 8 hodin, někdy i déle, a tak se nelze divit, že se řidič časem na akcích začal nudit. Jednou, už ani nevím kde to bylo, mě Jíra poprosil, jestli by si třeba od čtyř do pěti nemohl zkusit zahrát. Technicky teda nic moc, ale hudební výběr byl celkem obstojný, a tak jsme to začali praktikovat pravidelně. No, a i ta technika se časem začala zlepšovat a tím pádem se začaly posouvat i časy jeho setů směrem k „lidštějším“ hodinám. Po odchodu kolegyň Korduly (2004) a Martiny (2005) už byl Hroutil rovnoprávným selectorem Swamp Safari crew.
Zpočátku byl Jíra zaměřen hlavně na ska a roots reggae (jeho největšími favority byli Culture), časem, jak si začal rozšiřovat své hudební obzory, ho uchvátily i dancehall a soca.
Nutno podotknout, že především ve druhé dekádě 21. století, co se výběru hudby i techniky mixů týká, se stal Hroutil jedním nejlepších selectorů v Česku a minimálně i ve středoevropském regionu.
Selecta Hroutil odehrál stovky setů v klubech po celé republice i v zahraničí, vystupoval na festivalech Mighty Sounds jak v Olší, tak i v Táboře, na Uprisingu v Bratislavě, dále na Colours of Ostrava, SázavaFestu, Beats4Love, RealBeatu, Muffin Open Air, Reggae Meetingu, Mezi ploty, Jeden Svět atd. atd.
Poslední dobou jsme se moc nevídali, Jíra si začal řešit svoje zamotané soukromé záležitosti, přestal chodit na hraní a vůbec se tak nějak od nás odpoutal. Naposledy jsme spolu mluvili loni v únoru. Hlavně před Vánocemi jsem si říkal, že mu musím zavolat. Už to v tomto životě nestihnu ☹.
Jiříku, užívej si reggae nebe s Bobem Marleyem, Vláďou Tesaříkem a všemi těmi hvězdami, které už tam jsou. Těším se, že se zase jedou potkáme. Na druhou stranu doufám, že to nebude moc brzy. One Love!
P.S. Dlouho jsem nevěděl, jak se Jíra vlastně jmenuje. Jeho kámoši o něm mluvili jako o Hroutilovi, z čehož vzniklo i jeho stage name Selecta Hroutil. Teprve, když jsem ho v srpnu 2003 nechal napsat na guest list koncertu Burning Speara v Roxy jako Jiřího Hroutila, jsem se dozvěděl, že je to vlastně Hejkal. Hodně se tomu tenkrát nasmál.
Jiří Hejkal aka Selecta Hroutil
2. 3. 1967 – 8. 1. 2021
…a další fotky jsou na Rajčeti!
https://www.facebook.com/selectahroutil
https://www.facebook.com/swampsafari
One Comment