TVŮJ PRŮVODCE SVĚTEM REGGAE A SKA OD ROKU 2000

R.I.P. Chick (Armando Anthony) Corea

12. 6. 1941 – 9. 2. 2021

Chick Corea byl hravý, fantastický klavírní improvizátor, všestranný skladatel i průkopník spojení jazzu a rocku v 70. letech. Byl obdivován za svou práci s mnoha žánry od rocku, přes latinskou muziku až ke klasice, ale fanoušci ho milovali i kvůli očividnému potěšení z živých vystoupení. To mu umožňovalo brázdit svět křížem krážem po celých padesát let, aniž by ztratil svůj trochu vylekaný, vděčný úsměv, se kterým kráčel na pódium.

Uměl složit a zahrát sólové miniatury ve stylu Bély Bartóka nebo napsat a aranžovat kvartety pro symfonické orchestry, ale byl stejně dobrý ve svých prvcích v bouři rockové hymny zažehnuté syntezátory, kde kvílí elektrické kytary a hřmí bicí. Stejný talent měl i pro skládání nezapomenutelných melodií.

Nejvíc doma se ale nejspíš cítil v nadčasovém jazzovém formátu improvizujícího tria s basou a bubny. Hrál s některými z hlavních hvězd jazzového mainstreamu svých ranných let, včetně Caba Callowaye, Stana Getze a Sarah Vaughan, ale jeho nejslavnější hostování probíhalo koncem šedesátých let u Milese Davise. Corea byl významnou postavou v talentovaném okruhu mladých muzikantů, kteří Davisovi pomohli vyprodukovat silně elektrické, žánry popírající Bitches Brew sessions, které redefinovaly zvuk jazzu.

Na počátku sedmdesátých let Chick Corea zkoumal s Davem Hollandem, bývalým Davisovým basistou, a dalšími muzikanty atonální komorní jazz, potom se přesunul od introvertního ke komunitnějšímu snažení díky svému setkání se scientologií. Se svou kapelou Return to Forever experimentoval s bezstarostně důraznými latinskými tanečními rytmy a během desetiletí zesiloval zvuk stále rockovějšími prvky. Chick osciloval mezi rockovým nádechem a lyričtějšími latinskými vibracemi (album z roku 1976 My Spanish Heart, které spojuje jazz a flamenco) a začal také se sérií intimních improvizací se svými vrstevníky, jako byli Gary Burton nebo další klavírní hvězda Herbie Hancock.

V té době už poskytl jazzovým muzikantům spoustu nových standardních songů, včetně La Fiesty, Armandovy Rhumby a Spain. V osmdesátých a devadesátých letech si pohrával se žánry na nepřetržité celosvětové tour, vydal alba se svou kapelou Elektric Band a Akoustic a taky s působivým, dechy nabitým sextetem Origin. Přesto udržoval svou jazzovou anténu naladěnou a pravidelně znovu navštěvoval standardní repertoár a originály v jejich původní podobě. Aby zdokumentoval svou vlastní práci a představil nové umělce, založil label Stretch Records.

Na počátku nového milénia neúnavně pracoval na verzích nového klasického jazzového tria v opětovných setkáních se starými známými. Vystupoval jako hlavní hvězda v Jazz at Lincoln Center v roce 2011, uspořádaném na jeho počest. Vydával neustálý proud nových kousků, v roce 2013 založil novou kapelu The Vigil, aby spojil syrovou sílu svých dřívějších skupin a jemnost své první a stále trvající lásky – akustického neformálního jazzu.

Corea se narodil v Chelsea v Massachusetts bostonskému trumpetistovi a kapelníkovi Armandu Coreovi a jeho manželce Anně (rozené Zaccone). Corea senior vedl svého syna ke hře na piáno už od čtyř let, ale povzbuzoval ho i ke hře na trubku, bicí a vibrafon. Chick, který svou přezdívku získal od tety, která mu ráda říkala „Cheeky“, se později učil hrát na klavír od koncertního pianisty Boston Pops Salvatora Sulla, pravidelně vystupoval s místní pochodovou kapelou a jako teenager hrál v restauracích k tanci.

Formálnímu hudebnímu studiu se začal věnovat v New Yorku na Kolumbijské univerzitě a na Juilliard School of Music, ale studium brzy vyměnil za profesionální koncerty s kapelníky jako byl kubánský perkusionista Mongo Santamaria, trumpetista Blue Mitchell a v šedesátých letech Stan Getz. V roce 1967 odhalil skladatelský talent na svém debutovém albu Tones For Joan‘s Bones, kde hrál na basu Steve Swallow a na trumpetu Woody Shaw. V roce 1968 následovalo Now He Sings, Now He Sobs, kde hrál český basista Miroslav Vitouš a bubeník Roy Haynes. Tady bylo vidět, že nováček choval v úctě formát piáno-trio svých předchůdců, zatímco vymýšlel odvážné nové cesty, jak formát rozšířit.

Mezi lety 1968 a 1970 ve verzi Bitches Brew Milese Davise předváděl neústupné akordy za sóly Davise a saxofonisty Wayna Shortera, stejně jako impresionistické klávesové breaky, které jako by zabloudily k volnému pádu improvizace. Alba z roku 1971, Piano Improvisations Vols 1 & 2, objevovala zvuk lyrického sólového piána, ještě než se stal kvůli podobnému přístupu dobře známým Keith Jarrett o čtyři roky později. V roce 1984 Chick Corea zdůraznil svůj talent pro vyvažování spontánního instinktu a strukturální tvarovanosti v Bartókem inspirovaném albu Children‘s Songs.

Přestože inklinoval k jemnosti a delikátnosti, když zůstal sám s piánem a podobně smýšlejícími kamarády, upřímně si vychutnával razantní progresivní rockovou energii, kterou rozpoutal v pozdějších nahrávkách Return to Forever, jako třeba Hymn of the Seventh Galaxy (1973) a Where Have I Known You Before (1974). V novém tisíciletí pokračoval na turné s různými obnovenými kapelami a v duu s různými umělci včetně bluegrassového virtuóze Bély Flecka a s The Vigil. V roce 2011 hrál ve svých 70 letech po celý měsíc jako rezident v klubu Blue Note v New Yorku. Odtud pochází celovečerní dokumentární film a dynamický a různorodý hudební set The Musician: Live at the Blue Note Jazz Cafe.

V roce 2012 si s Bobbym McFerrinem zaimprovizovali v Mnichově i v rytmu reggae:

V roce 2019 Chick vydal album Antidote se svou kapelou Spanish Heart Band a v následujícím roce album Trilogy 2 s Christianem McBridem hrajícím na basu a Brianem Bladem na bicí.

V roce 2006 získal ocenění National Endowment for the Arts Jazz Masters a během své kariéry dostal 23 cen Grammy, přičemž nominací měl celkem šedesát. Zemřel 9. února 2021 na vzácnou formu rakoviny. Zanechal po sobě manželku Gayle Moran, syna Thaddeuse, dceru Lianu z předchozího manželství a dvě vnoučata.

Chick Corea vystupoval i u nás. V roce 2018 hrál na festivalu Prague Proms v Obecním domě s Českým národním symfonickým orchestrem, který vedl Steven Mercurio. V Brně pak zakončil jarní blok JazzFestu.

 

Zdroj autor: John Fordham přeložila: Blanka editor: Vincent
Převzato z The Guardian iRozhlas.cz
Komentáře
Loading...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte. Souhlasím Více informací

where to buy viagra buy generic 100mg viagra online
buy amoxicillin online can you buy amoxicillin over the counter
buy ivermectin online buy ivermectin for humans
viagra before and after photos how long does viagra last
buy viagra online where can i buy viagra
X
X