Kdepak začít. To, že je Pokyman frontman a textař Medial Banana, k tomu nic. To by bylo hloupější než nošení dřeva do lesa. Blessings je jeho sólový projekt a jako takový by to samozřejmě mělo být alespoň poněkud něco jiného. Předkrm, chcete-li intro, k jeho sólovému projektu, už máme. Je to jeho EP Waa Gwaan. Jednak tu Pokyman avízuje, že jeho sólo projekt bude mixovat Lukie FWD, a jednak mi to přijde poněkud tvrdší, než je Medial Banana. Takový gangsta, byť je tam i rub-a-dub. Všecko to byly jen dohady, které album Blessings doslova smetlo jako zcela neopodstatněné. Začnu fakty. Má to 11 tracků, na kterých hostuje šest lidí (to nepočítám tři producenty, tj. SAT1R, Hoodini a Peter Pann, kteří se podílejí každý na jednom tracku). Zcela netypické je to, že chvíli po vydání má deska venku už čtyři klipy (Blessings, Zoe, Sóda a Roar). Z toho tří mají feat. – myslím, že je to potřeba brát za tři byť jeden je s Wakanda Wision a jeden jen s jejich zpěvačkou Ormay. Další „technické“ podrobnosti alba už zveřejnila naše redakce v článku, který se věnoval samotnému faktu, že Pokyman vydal sóĺo desku. Proto se můžu vrátit k Ormay, která je Pokymanovou partnerkou v duetu Blessings, kterým album začíná. Je to krásná věc. Pohladí. Jako Koffee, jejíž hlas mimochodem hlas Ormay moc připomíná. Ostatně i celá skladba má podle mne Koffee feeling. A to v tom nejlepším slova smyslu. Je tam spousta lásky, na což navazuje i druhá skladba, jejíž text nenechává nikoho na pochybách, o koho jde. A jsme tu. Pokyman má dceru, a ta je hvězdou přinejmenším první půlky desky. Ta je jako prosluněná párty, kde jsou všichni a všechno tak, jak a kde má být. A všechno je to nabité sílou i jemností, což je přesně ten blessing, po kterém deska název má. Kdybyste si to nedokázali představit nebo nemáte/neměli jste malého či malou, pusťte si Sóda i s klipem. Nicméně blížíme se k druhé polovině desky. Když to takhle dělím, nabízí se, že bude nejspíš jiná. A je. Je to vlastně daleko víc to, co bylo možné očekávat podle EP Waa Gwaan. První avízo je skladba Highgrade. Jestli je to tím, že sparingpartnerem Pokymana je u ní UCee, to nevím. Je to v každém případě víc hot a hlavně fest high. A komu to nedojde, pro toho následuje skit Don Kinky. Jako čím dál víc lidí i Pokyman v něm dává najevo, že rozmazlenost netem, sociálními sítěmi a apkami je zkrátka zlo. Na scéně alba se najednou objevuje hip-hop a rap (Žijem jak ja chcem, Soundpimpin) . Možná je to právě tím, že „k veslu“ se dostávají i jiní než je Lukie FWD. Ať už ano nebo ne, je to rozhodně víc gangsta – jak hudbou, tak texty. Party se zkrátka přesunula. Tohle už zkrátka není dětskej klub. To se mimochodem rýmuje s rub-a-dub, což je další Pokymanova věc, kde mu společnost dělá opravdická reggae legenda – Brother Culture. Na této scéně už ostatně není jen Ormay, ale celá Wakanda Wision, a je to doslova Roar. Na momentík tady uhnu od jednotlivých tracků. Důvod je ten, že nechci zapomenout na to, že u Pokymana si jeden pořád musí připomínat, že je to Slovák. On totiž zpívá tak dobře a přesvědčivě, že to zní jako angličtina, i když je to slovensky. A to umí opravdu málokdo. Takže když si to od něj půjčím, v posledním tracku se výslovně říká, že jsme Bad inna dance a zasypaný krochňami. Ale z tohohle tracku je potřeba si půjčit i něco jiného, což je to, že bylo by moc smutné zapomenout kvůli všem věcem, co přicházejí na cestě životem, na to, jaké to bylo na první párty. A tím se Pokyman vrací na začátek desky a ke své dceři Zoe, protože to je podstatné. Zkrátka Pokyman ví, že je tam, kde má být, a ví, že to je Blessing. Vemte si z něho příklad!
Celé album Blessings k poslechu zde:
