Tvořit hudbu pro masové publikum není pro Sizzlu Kalonjiho žádný složitý počin. Očekávání překonává už od doby, kdy na reggae a dancehallové scéně v 90. letech začínal. Jako umělce a filantropa jeho práci asi nejlépe vystihuje text: “Perseverance for the utmost best should be your preference, skills of trade and talents is your evidence. Help those who far off, teach those in your residence.” „Maximální vytrvalost by měla být tvou prioritou, řemeslo a talent jsou důkazem. Pomoz těm, kteří jsou daleko, uč ty, které máš ve svém obydlí.“ z písničky Rise to the Occasion, která vyšla začátkem nového tisíciletí.
S množstvím vydaných desek, které daleko přesahuje ostatní umělce jeho generace, může být pro fanoušky těžké vybrat jednu písničku – nebo dokonce pět písniček – které vynikají. Čemu ale tento vybraně hovořící autor vděčí za svůj úspěch? „Klíčem je skromnost a Jamajka, země černošského národa plná přísloví, folklórních rčení i žalmů a modliteb, to je základní kámen pro každého umělce. Pro každého, kdo má tu moc vykonávat něco pro veřejnost. Myslím, že jsem dostal všechno, o co jsem Nejvyššího žádal. První věc je láska a život a život mám v sobě. Proto říkám, že je nejlepší být skromný,“ řekl Sizzla.
Sizzlova nejnovější alba jsou Victory a Million Times, přičemž to druhé právě vtrhlo ve velkém na latinskoamerický trh. Do Sizzlova katalogu patří už více než 80 alb, přes 20 z nich se dostalo do žebříčku Billboardu. „Je to skvělý pocit. Jsem poctěn, že jsem součástí průmyslu, jehož otcem je Bob Marley, Peter Tosh, Ini Kamoze a Beres Hammond. Ti všichni přispěli hudebnímu průmyslu nahrávkami a vystoupeními,“ říká. Když je řeč o vystoupeních, Sizzla vyrazí na virtuální jeviště na Jamaica Rum Festivalu prezentovaného společností Appleton Estate 27. března. Přečtěte si, co Sizzlu udržuje v pohybu v Pěti otázkách tohoto týdne.
1. Myslíš, že je tady nějaké další odvětví mimo zábavní průmysl, do kterého by se měly investovat zdroje a které by se mělo změnit?
Měli bychom dělat všechno, protože tak to dělali naši předkové… proto jsme tady, díky jejich poctivosti a charakternosti. Pokud jde o věci jako farmaření, neměli bychom váhat, protože my jsme ti, kteří byli na plantážích. O farmaření něco víme. Takže když lidi říkají, že musíme jít a pracovat na farmách, protože je pandemie, nemělo by to pro nás být nic nového. V první řadě je ale naší povinností podle víry… musíme nakrmit hladové a obléci nahé… musíme pracovat na tom, co přinese našemu národu stabilitu.
2. Kdybys byl na jeden den premiérem, co bys udělal?
Byl by to prostě původní Ancient Order of the Most High, His Imperial Majesty, the Conquering Lion of the Tribe of Judah. Zásady a principy, které byly napsány na svitcích a které jsme následovali od těch dob až dosud. Nahradil bych prastarý řád Všemohoucího a lidé by museli žít v lásce a respektovat jeden druhého. Soustředil bych se na to připomenout lidem jejich pravé já.
3. Co tě žene dopředu? Proč pořád pokračuješ v tom, co děláš v hudbě a ve své komunitě?
Viděl jsem lidi trpící ve velmi žalostném stavu, lidi, kteří v ghettu čelí chaosu a nepokojům, viděl jsem destruktivní přístup vlád a dokonce i bratrů a sester. Viděl jsem taky, jak tyhle lidi hudba pozvedla a stali se z nich skvělí muzikanti a umělci. Když patřím do třídy ve škole, tak musím pracovat tak, aby na měl byl učitel pyšný. Stejné principy platí i v hudbě. Musím pracovat tak, aby na mě byli všichni ti, kteří tu byli přede mnou, pyšní, protože jsem součástí nové generace, která pokračuje v plnění povinností. Nic jiného v tom není, je to přirozené jako další předmět.
4. Změnila se nějak tvoje inspirace k nahrávání nových písniček a k tvorbě alb od doby, kdy před více než dvaceti lety vyšlo tvoje první album Burning up?
Ne, nezměnila, inspirace je pořád stejná. Hudba je matematika. Na Jamajce je velmi časté rčení: ‚Do the maths‘ – dělej matematiku. Neuvědomujeme si, že náš první jazyk je matematika. Zatímco slova nás můžou zmást a lidé nás můžou svést z cesty, v matematice musíte být přesní, musíte mít vzorec, abyste vyřešili rovnici. Pro mě je to tak. Dělám tu práci a udržuju ji jednoduchou, aby i malé děti skrze hudbu porozuměly, co se děje.
5. Z tvé hudby lidé uvidí, že jednou z tvých inspirací jsou ženy. Když máme mezinárodní den žen, je tu nějaká žena v hudebním průmyslu, o které si myslíš, že bychom ji měli vyzdvihnout?
Pro mě je březen Měsícem žen, takže musím začít se všemi matkami. Bez matek bychom žádné muzikanty a umělce, kteří dělají krásnou práci, neměli. Nemůžu vybrat jen jednu ženu, všechny ženy hrají svou roli, ale stejně musím jmenovat Ritu Marley. A pak, když řeknu její jméno, tak musím zmínit taky Judy Mowatt, Marciu Griffiths, Carlene Davis a Lady Saw a mnoho dalších. Takže, všechny dámy, prosím buďte požehnány.
Starší rozhovory se Sizzlou najdete zde: 2 x 5 otázek pro Sizzlu
